Divočáků je stále víc, myslivci je nestačí střílet

Brno - Zatímco tisíce Brňanů chodí s dětmi obdivovat a krmit malá selata divokých prasat do obory Holedná, myslivci a zemědělci si s těmi, která žijí ve volné přírodě, neví rady. Prasata se přitom stahují stále blíže městu. Pro to, abychom stavy černé zvěře snížili, děláme, co můžeme, tvrdí myslivci. Jen za loňský rok jich v Brně odstřelili 240 oproti roku 2009, kdy jich střelili „jen“ 101.  

Divočáci nám dělají těžkou hlavu, připouští myslivci

„Dělají velké škody na nehonebních pozemcích - na polích,  nezajištěných zahradách a zahrádkách,“ říká jednatel okresního mysliveckého spolku z Brna Vlastimil Resner. Za rostoucí populací divokých prasat vidí změnu způsobu zemědělského hospodaření. „V době, kdy se zemědělcům vyplatí pěstovat zejména kukuřici, řepku nebo slunečnici, mají prasata dostatek potravy, aby se mohla množit i dvakrát ročně,“ upřesňuje Resner.

„I nám divoká prasata škody působí,“ připouští vedoucí rostlinné výroby Agro Tuřany Vladimír Stoklásek, „nejsou ale takové, abychom kvůli tomu museli měnit rostlinnou skladbu. Máme výhodu, že v okolí našich polí nejsou lesy. Tam, kde jsou pole u lesních porostů, je situace určitě horší.“

Snížit stavy není snadné

„Nesmí chlapi chodit večer po hospodách, ale musí si jít sednout na posed,“ prozrazuje jednoduchý recept na omezení populace černé zvěře Vlastimil Resner. Odstřelit divočáka ale není tak jednoduché. S výjimkou selat a loni narozených kusů, tzv.lončáků, se smí lovit jen od září do konce prosince. Ještě před několika lety se přitom samci mohli střílet celoročně. Ani to by ale podle myslivců snížit populaci divočáků nepomohlo.

Na čekanou vyráží myslivci v době úplňku, kdy je v lese relativně světlo. Naráží ale na to, že prasata vynikají inteligencí. „Drží se ve tmě a na osvětlenou louku si netroufnou,“ popisuje jejich chování Valstimil Resner.

Za prasaty vyráží i městská policie

„Nedávno jsme na přehradě lovili asi dvanáct divočáků, kteří se tam utopili. Zvířata byla zvyklá chodit přes jezero, když se ale pod nimi propadl led, utopila se,“ říká mluvčí policistů Denisa Kapitančíková.

„Občas nás k prasatům volají i chataři z okolí Brněnské přehrady. Slyší v okolí své chaty nějaký pohyb, a tak se obrátí na strážníky. A není to jen pro kvůli divočákům, už jsme vyjížděli i kvůli jezevci,“ doplňuje Denisa Kapitančíková.

Máme se jich bát?

To myslivci vylučují. I když výjimky samozřejmě existují. Pokud by bylo zvíře zraněné nebo skutečně v ohrožení, může se stát, že na člověka zaútočí. Své o tom ví strážník městské policie v Brně, který se snažil zachránit topící se sele na přehradě a setkal se s nevraživostí samice. Jinak ale běžnému návštěvníkovi lesa žádné nebezpečí od divočáků nehrozí, jsou to jedna z nejvíce plachých zvířat, která v lese žijí, ujišťují myslivci.

Následky řádění divočáků
Následky řádění divočáků
Více fotek
  • Následky řádění divočáků autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1232/123109.jpg
  • Ochrana před nájezdy divočáků autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1902/190182.jpg