Pěstounka SOS vesničky, která týrala děti, dostala podmínku

Kroměříž - Bývalá pěstounka v SOS dětské vesničce ve Chvalčově na Kroměřížsku, která podle soudu týrala svěřené děti, dostala třicetiměsíční podmínku. Podle obžaloby sedmačtyřicetiletá žena z Chomutovska špatně nakládala s třemi nezletilými sourozenci. Žena připustila, že ve své roli selhala, rozhodně však odmítla bití dětí, jak bylo popsáno v jejich výpovědích. Přestože jí státní zástupkyně navrhla tříletý nepodmíněný trest, soud se vzhledem k ženině beztrestnosti a lítosti přiklonil k mírnějšímu trestu.

Podle obžaloby přitom Lenka Kupcová děti od září 2008 až do loňského května urážela a ponižovala. V době, kdy údajně začala páchat trestnou činnost, bylo dvěma dívkám deset a 13 let a jejich bratrovi 12 roků. Pěstounka jim prý například na stůl, do kalendáře a na dveře pokoje psala vulgární výrazy, zesměšňovala je i jejich biologické rodiče a za trest jim odpírala jídlo.

Sourozence údajně také opakovaně fyzicky nepřiměřeně trestala, když například dívku kopala na zemi a tloukla jí hlavou o zeď, jejího bratra uhodila do hlavy pekáčem a sestru při hře na klavír zbila násadou od smetáku a bila ji prý i vařečkou a sprchovou hadicí v koupelně. Děti navíc údajně měly zakázáno o chování své pěstounky mluvit, jedno z nich se však svěřilo řediteli SOS vesničky.

Myšlenka SOS dětských vesniček vznikla v Rakousku v roce 1949 jako jeden ze způsobů zajistit opuštěnému dítěti péči náhradních rodičů. Jejím původcem a následně realizárorem byl Rakušan dr. Hermann Gmeiner, který ideu spojit opuštěné děti s matkami, které děti nemají, uvedl ve skutek založením Sdružení SOS dětské vesničky v Imst v Rakousku; tehdy byla zaměřena především na válečné sirotky a v důsledku války opuštěné děti. Základem bylo přiblížit podobu této náhradní péče co možná nejvíc skutečné rodině - matka s dětmi žije v samostaném domě, zásadou je nerozdělovat od sebe sourozence. Prvnímu domu dal H. Gmeiner název Dům míru, posléze vznikly další; dodnes je „prototyp Imst“ vzorem pro další země, jak prakticky, snadno a relativně levně realizovat náhradní rodinnou péči o děti.

Sama obžalovaná dnes u soudu obvinění popřela. „Přiznávám, že občas padla nějaká facka, ale rozhodně jsem děti nebila tak, jak je popisováno v obžalobě,“ uvedl pro Českou televizi Lenka Kupcová. Přiznala však, že dětem psala vulgární vzkazy. Dnes s odstupem času sama nechápe, jak se mohla k dětem takto chovat. Sama vychovala dvě dnes již dospělé děti a do vesničky šla s tím, že chce být nějakým opuštěným dětem platná. Představovala si, že dostane malé děti, nakonec ale dostala děti kolem deseti let z romského etnika a tuto roli podle svých slov nezvládla.

Podle vedení SOS vesniček přitom stejně jako všichni ostatní pěstoupi prošla přípravným kurzem, prošla psychologickou diagnostikou a na půl roku se úspěšně stala takzvannou tetou, která pěstounkám pomáhá.  Absolvovala také psychologické testy, které pro uchazeče o náhradní rodinné péče vypisuje krajský úřad. „Neměli jsme vůbec žádné signály, že by byla špatná matka. Naopak, zdálo se nám, že je mírná. Proto jsme jí svěřili pouze tři méně náročné děti,“ uvedl ředitel SOS vesničky ve Chvalčově Cyril Maliňák. Ten si v žádném případě nepřipouští, že by si děti týrání vymyslely. Přestože Krupcová uvedla, že byli s dětmi nejen doma, ale například i ve škole.

Lenka Krupcová, pěstounka SOS vesničky obžalovaná z týrání
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24