Brno podá ústavní stížnost kvůli pochodu Dělnické mládeže

Brno - Neděláme si iluze, že by se nám podařilo zvrátit pochod Dělnické mládeže ještě letos, jde nám hlavně o diskusi, shodli se zastupitelé městské části Brno-střed na dnešním zasedání. Hlasovalo se o podání ústavní stížnosti kvůli velmi krátké lhůtě na posouzení pochodu či demonstrace, kterou stanovuje shromažďovací zákon. Všichni přítomní byli jednoznačně pro.

„Chceme, aby se (Ústavní soud) zabýval tím, jestli není ohroženo právo na samosprávu obcí v České republice, pokud nemají vliv na to, co se děje na ulicích v jejich územním obvodu. A případně aby vyslovil neplatnost ustanovení shromažďovacího zákona, který dává úřadům velmi krátkou třídenní lhůtu na posouzení toho či onoho pochodu nebo demonstrace,“ řekl starosta Libor Šťástka (ODS).

Dělnická mládež je občanské sdružení spolupracující s krajně pravicovou Dělnickou stranou sociální spravedlnosti. Pochod se má uskutečnit 1. května. Podle ohlášení začne shromáždění v parku Lužánky, odkud se pochod vydá přes Smetanovu ulici, Veveří, Husovu a Pekařskou ulici na Mendlovo náměstí. Dělnická mládež avizovala ještě jeden pochod kolem Cejlu a Francouzské ulice.

Obě akce úřady zamítly, jejich rozhodnutí však zrušil krajský soud. Radnice Brno-střed neuspěla u Nejvyššího správního soudu ani s kasační stížností. O stížnosti Brna dosud soud nerozhodl, přesto se radnice připravuje na to, že pochod bude.

Brno Blokuje považuje neonacistický pochod čtvrtí, kde bydlí romské rodiny, za symbol toho, že 66 let po skončení druhé světové války a dva roky poté, co se neonacisté pokusili upálit romskou rodinu ve Vítkově, se společnost nedokáže s hrozbou šíření strachu, nenávisti a násilí vyrovnat. Pokud se nerušeně projdou za skandování rasistických hesel brněnskými ulicemi na trase Koliště - Cejl - Milady Horákové, dodá jim to nejen pocit, že ulice jsou jejich, ale i sebevědomí k dalším útokům.

Proti pochodu se postavily nejen úřady

Iniciativa „Brno blokuje“ se chce nenásilnou formou pokusit pochod zastavit. Akce by se měli zúčastnit dobrovolníci různých názorů, různého věku a z různého prostředí. Nenásilná blokáda neonacistického pochodu není organizována žádnou politickou stranou či hnutím a nemá za cíl jakoukoliv politickou stranu či hnutí propagovat.

Podporu iniciativě vyjádřilo několik osobností z řad herců, duchovních či filozofů.

Oslavy Svátku práce?

Úředníci nepochybují o tom, že skutečný účel je jiný. V době, kdy úřad rozhodoval, ale nebyly k dispozici jasné důkazy o tom, že by mohlo jít o akci spojenou s pravicovým extremismem.

Ani Šťástka nepředpokládá, že by Ústavní soud mohl rozhodnout do příští středy. Přesto se radnice chce proti současnému stavu, kdy úřad má na vyjádření se k avízu svolavatele pochodu nebo demonstrace tři pracovní dny, ohradit. „Adekvátní lhůta by byla kolem 30 dnů,“ uvedl Štástka. Pak by podle něj měly úřady dostatečnou možnost doložit případný zákaz akce potřebnými důkazy.

Brno se v minulosti už několikrát stalo dějištěm prvomájových akcí českých pravicových extremistů. Například v roce 2007 se ohlášený pochod zvrhl v násilné potyčky mezi demonstranty a policií.