V části kostnice pod kostelem sv. Jakuba se zastavily veškeré práce

Brno - Původní stěna z kosterních pozůstatků, kterou při vyklízení krypty pod brněnským kostelem svatého Jakuba objevili archeologové, zůstane nedotčená. Památkáři se na tom dohodli s archeology a brněnským magistrátem jako investorem poté, co čelili kritice, že vystěhování stěny by znamenalo nenávratné zničení vzácného nálezu. Vyklízecí práce se v této části kostnice zastaví do září, kdy se bude projednávat změna projektu. Ta umožní zachování stěny v původní podobě.

Památkáři vyzvali krajský úřad k zastavení vyklízení kostnice už minulý týden. „Ve třetí kryptě je vidět, jak neobyčejně se s kostmi zacházelo. Nebyly tam volně jen tak ukládány, ale rovnány v určitém smyslu,“ uvedla vedoucí památkového odboru Národního památkového ústavu Radmila Stránská.

Pokud by archeologové vyrovnané kosti rozebrali, ztratila by podle památkářů třetí krypta svoji autentičnost. „V budoucí expozici mají být věci zohledněny tak, jak byly. Tady to bude unikátní v tom, že kosti v této části zůstane ve stejné pozici, do jaké je někdo naskládal před dvěma až třemi sty lety,“ souhlasil vedoucí archeologického výzkumu David Merta.

Malované rakve patřily nejspíše církevním hodnostářům nebo bohatým měšťanům

Důležitý je i objev zachovalých rakví, ke dvěma z minulého týdne přibyly další tři. „Je to mimořádný objev, rakve jsou malované a kupodivu i zcela neporušené. Dá se odhadovat, že patřily významným církevním představitelům nebo bohatým měšťanům,“ řekl garant projektu a odborník na brněnské podzemí Aleš Svoboda s tím, že se rakvemi bude zabývat další archeologický výzkum.

Archeologové jsou překvapení, kolik kosterních pozůstatků se pod kostelem svatého Jakuba nachází. Nachází jim mnohem více, než se předpokládalo. „Kvůli hodnotným nálezům bude patrně nutné přehodnotit. Zatím kryptu stále prozkoumáváme a objevujeme stále nové nálezy. Teprve až skončíme, můžeme odhadovat, jestli a jak se práce prodlouží,“ uvedl Svoboda.

Kostnice pod kostelem svatého Jakuba je druhá největší v Evropě. V kryptě je podle odhadů pohřbeno až 50 tisíc lidských koster. Kosti se dočasně stěhují do někdejšího protiatomového krytu pod kopec Kraví hora, kde jsou nejlepší klimatické podmínky. „Je tam stejná vlhkost a teplota jako v kryptě, pro nálezy je to nejvhodnější prostředí,“ dodal Svoboda. Budoucí expozice v prostoru krypty má Brnu přinést novou turistickou atrakci.