Brno - Rekordně dlouhý spor mnozí nazývají ostudou českého soudnictví. Téměř dvacet let trvající tahanice mezi trojicí bývalých studentů architektury brněnského Vysokého učení technického a jejich pedagogem Janem Snášelem dnes skončila u Městského soudu v Brně. Ten je odsoudil k písemné omluvě bývalému učiteli, jehož chování v lednu 1990 studenti označili za demagogické, arogantní a kariéristické. Výrazy použité v kritice pedagoga byly podle rozsudku dehonestující, mohly přivodit újmu a žalovaní pravdivost tvrzení neprokázali.
Bývalí studenti se musí omluvit pedagogovi za dehonestující kritiku
Text omluvy nařízené soudem
"Vážený pane architekte, omlouváme se Vám, že jsme v listině Vyjádření nedůvěry studentů za dosavadní činnost na půdě fakulty architektury datované 11. ledna 1990 spojili Vaši osobu s nepravdivou charakteristikou:
- zneužívání politického postavení (předseda ZO KSČ) vůči studentům i pedagogům,
- demagogické, arogantní a kariéristické vystupování."
Zdeněk Hirnšal, Jiří Slezák a Milan Laštovička. Tři bývalí studenti Vysokého učení technického v Brně (VUT), účastníci studentského hnutí, kteří krátce po převratu v roce 1990 vyvěsili na nástěnku prohlášení, ve kterém kritizovali svého učitele, předsedu ZO KSČ Jana Snášela. Pedagog podal na trojici studentů žalobu. Prohlášení se podle něj dotklo jeho cti a uvedlo o něm skutečnosti, jež prý nejsou pravdivé.
Zda se mají nebo nemají někdejší studenti učiteli omluvit, to se rozhodlo až dnes. Verdikt měl Městský soud v Brně vynést už letos v červnu. Snášel však podal ústavní stížnost, ve které napadl rozhodnutí z roku 2009, že do případu nesmí vstoupit jeho syn. Soudní jednání tak bylo opět odročeno.
GALERIE
videogallery_35610
Ústavní soudci přitom už dříve jednou stanovili, že Snášel mladší jako syn a obchodní partner svého otce nemá nárok na vedlejší účastenství, které by mu umožnilo předkládat důkazy a vyjadřovat se při jednání. „Je to neskutečné. Chování soudů v tomto případu už hraničí s obstrukcí. Neustálé přerušování řízení je naprosto nesmyslné,“ rozčiloval se obhájce někdejších studentů Jaroslav Brož.
Jan Snášel se dnešního soudu neúčastnil, výsledek se dozvěděl až od České televize, komentovat rozhodnutí ale příliš nechtěl: „Jsem přesvědčen, že soud nemohl podle práva rozhodnout jinak než tak, jak rozhodl. S vyjádřením k celé kauze bych počkal, až rozsudek nabude právní moci, tedy pokud se protistrana odvolá, tak až po řízení před odvolacím soudem,“ doplnil Snášel.
Dvacet let starý spor stále bez konce
11. ledna 1990 - Jiří Slezák, Martin Laštovička a Zdeněk Hirnšal coby představitelé stávkového výboru na Fakultě architektury brněnského Vysokého učení technického (VUT) po nástupu nového vedení školy začátkem roku 1990 v písemném prohlášení kritizovali svého pedagoga a vedoucího stranické buňky KSČ Jana Snášela. Byl pro ně arogantním kariéristou, který zneužíval svého postavení. Snášel musel školu opustit.
Duben 1991 – Jan Snášel podal na trojici studentů žalobu, jelikož se jejich prohlášení dotklo jeho cti a uvedlo o něm skutečnosti, jež prý nejsou pravdivé.
1992 – Snášel soud prohrál, ale odvolal se. Soudní jednání pokračovala i v následujících letech a končila vždy podobným výsledkem: Snášel se buď odvolal, nebo se z líčení omluvil.
29. listopadu 1999 – Krajský soud v Brně rozhodl, že se studenti musí Snášelovi omluvit. K rozsudku dospěla soudkyně Ludmila Antlová poté, co se bývalým studentům nepodařilo prokázat svá tvrzení. Ti s rozsudkem však nesouhlasili a podali odvolání k Nejvyššímu soudu v Brně.
19. listopadu 2001 – Podle rozsudku Nejvyššího soudu v Brně se studenti Snášelovi omluvit nemusí. Definitivně má ale v případu rozhodnout krajskýsoud, který v roce 1999 rozhodl o písemné omluvě studentů Snášelovi.
28. května 2002 – Krajský soud v Brně znovu rozhodl, že se studenti Snášelovi omluvit musí. Podle soudu studenti dostatečně nedokázali svá tvrzení, svým jednáním navíc překročili základní hranice slušnosti. Jeho rozhodnutí však není konečné. Bývalí studenti se chtějí obrátit nejen na Nejvyšší soud, ale i na Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Květen/červen 2002 – Vznikla petice na podporu bývalých studentů. Signatáři vyzvali ústavní činitele, aby se k případu bývalých studentů vyjádřili.
13. června 2002 – Obžalované studenty přijal na Hradě prezident Václav Havel. Havel studentům vyjádřil podporu.
Duben 2003 – Studentská komora VUT v Brně vydala prohlášení, že justice svou neschopností ukončit po 12 letech spor mezi bývalým vysokoškolským profesorem a třemi členy školního stávkového výboru z roku 1989 ohrožuje porevoluční základy české společnosti. Studenti vyhrožovali protestní akcí. Na studentskou komoru bylo podáno trestní oznámení, že svým stanoviskem ovlivňovala průběh soudního líčení.
7. července 2003 – Spor měl prověřit ministr spravedlnosti Pavel Rychetský.
1. srpna 2003 – Soud nepovolil studentské komoře VUT podpořit bývalé studenty.
14. října 2003 – Škola se kvůli kauze bývalých studentů obrátila na soud. Stěžovala si na postup, který při projednávání případu zvolily brněnský městský a krajský soud. Zamítly totiž žádost, aby se škola stala vedlejším účastníkem sporu na straně žalovaných.
30. ledna 2004 – Vstup školy do procesu zamítl také Ústavní soud. Případem studentů se opět začal zabývat brněnský městský soud.
Únor 2004 – Předsedové akademických senátů 13 vysokých škol vyslovili nesouhlas s potrestáním bývalých studentů.
3. června 2004 – Brněnský městský soud rozhodl, že se studenti omluvit musí. Studenti se znovu odvolali.
7. června 2004 – Konfederace politických vězňů protestuje proti rozsudku nad třemi bývalými studenty brněnské architektury. Konfederace také žádá potrestání Snášela a odstoupení soudce Dušana Schinzela, který v kauze bývalých studentů rozhodl.
8. prosince 2004 – Ústavní soud dnes připustil, aby se Vysoké učení technické stalo účastníkem sporu bývalých studentů fakulty architektury s předlistopadovým šéfem fakultní organizace KSČ.
18. října 2005 – Štrasburský soud uznal, že bylo porušeno právo studentů na soudní rozhodnutí v přiměřené lhůtě, a každému z nich přiřkl jako náhradu pět tisíc eur (asi 150.000 korun).
Leden 2006 – Případ měl jít znovu k soudu. Studenti však kritizovali soudce Schinzela, kterému byla kauza přidělena, za podjatost a podali stížnost k Ústavnímu soudu.
Říjen 2006 – Dlouho očekávaný verdikt opět nezazněl. Snášelova obhajoba totiž vznesla námitku proti složení senátu Ústavního soudu.
Březen 2007 – Ústavní soud rozhodl, že spor bude řešit jiný soudce.
Srpen 2009 – Do sporu se rozhodl vstoupit také Snášelův syn – to trojice exstudentů považovala za součást zdržovací taktiky a podala další stížnost k Ústavnímu soudu. Ústavní soud studentům vyhověl a celou kauzu vrátil na úplný začátek.