ČT24

ČT24
středa 23. května 2012 Vladimír

Státní instituce zdržují protipovodňové výstavby

Velikost textu:
8. 3. 2010 22:00, autor: Petr Michalička

Táborsko/Ústecko – Výstavbu protipovodňových opatření v Česku výrazně zdržuje vypořádávání s majiteli pozemků. Například ve Veselí nad Lužnicí se kvůli tomu přípravy protáhly o rok. Největší problémy přitom nejsou se soukromými majiteli, ale se státními institucemi. Pro zahájení prací totiž nově nestačí jen jejich souhlas.

Projekt protipovodňové výstavby
Projekt protipovodňové výstavby

Ve Veselí nad Lužnicí se stavba protipovodňových opatření dotýká 111 pozemků. Větší polovina je města, část pak povodí Vltavy. Uzavření zbývajících 40 už zaměstnává město rok. Z toho nejsložitější domluva je se státními organizacemi, například s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR.

"Zažádali jsme ministerstvo, zda bude stačit smlouva o výpůjčce. Bylo nám řečeno, že ano, tak jsme vymysleli, že Ředitelství silnic a dálnic pozemek půjčí městu, které ho poskytne Povodí Vltavy," nechal se slyšet starosta Veselí nad Lužnicí Jaromír Novák (ČSSD).

přehrát video
Reportáže Kristiny Vrkočové a Ladislava Jakuba

Každoroční tání vzbuzuje ve městě velké obavy. V domech u soutoku je voda nejdříve a vydrží nejdéle. V roce 2002 voda tekla okny, v roce 2006 ji měli po koníky, a na vodu ve sklepě jsou zvyklí každý rok. Plánovaná protipovodňová opatření by místní zbavila obav.

Na bariéry proti velké vodě čeká také velká část obyvatel Plané nad Lužnicí. Zdejší starosta Jiří Šimánek však říká, že s některými majiteli je sice těžší domluva, v podstatě ale všichni prý předávají pozemky bezúplatně. Veselí nad Lužnicí pracuje na dokončení přípravy intenzivně už tři roky, Planá nad Lužnicí dva. Stavět se hned nezačne, ani potom, co dokončenou dokumentaci převezme Povodí Vltavy.

Postup jen na základě pokynů ministerstva

David Jindra

investiční referent Povodí Vltavy:

"Veselí nad Lužnicí má peníze totiž zatím jen přislíbené, Povodí Vltavy tedy bude muset ještě zažádat o dotaci, vyřídit stavební povolení a vybrat firmy, které budou opatření stavět – to vše pod dohledem ministerstva zemědělství."

Vypořádání majetkových vztahů bylo složité i u jiných státních institucí. Například u Pozemkového fondu ČR situaci vyřešila smlouva o bezúplatném převodu, u Správy železniční dopravní cesty pak smlouva o věcném břemenu. O problémech hovoří i samo ministerstvo zemědělství, zlepšení situace si však slibuje od změny na postu generálního ředitele Povodí Vltavy.

Přípravy by se měly urychlit, konec dotačního programu se totiž blíží. Ředitel odboru komunikace ministerstva zemědělství Hugo Roldán sdělil, že je důležité, aby se návrhy realizovaly ve druhé etapě, která končí roku 2013. Na tu je vyčleněno zhruba 17 miliard korun. Na základě tohoto programu připravuje protipovodňová opatření v Jihočeském kraji sedm měst a jedna obec.

Na Ústecku je situace lepší

O něco klidněji bude brzy moci spát více než 1400 obyvatel Křešic u Litoměřic. Za pár měsíců bude obec pevnými betonovými i mobilními stěnami chráněna proti dvacetileté vodě. Se stavbou zhruba 2,5kilometrových protipovodňových zdí se začalo loni v červenci. Stát by měly na konci léta roku 2011. I tady se ale na ochranu čekalo léta. Podnět daly povodně v roce 2002.

"Roku 2004 začala příprava stavby, ta trvala čtyři roky, od roku 2008 pak probíhalo výběrové řízení," prozradil mluvčí Povodí Labe Václav Jirásek. Celá stavba prý probíhala bez jakéhokoliv zdržení. Potíže nebyly ani s majiteli pozemků u řeky. V době přípravy projektu stačil pouze jejich souhlas se stavbou na jejich půdě.

Tiskový mluvčí Krajského úřadu Ústeckého kraje Zdeněk Rytíř doplnil, že realizace protipovodňových opatření v kraji je ve velmi pokročilém stadiu, v řadě lokalit je dokončena. Václav Jirásek k tomu dodal, že se připravuje také ochrana levého břehu v Ústí nad Labem. Brzy se má začít stavět i ochranný val v průmyslové zóně u Lovosic.

Vylití řek i říček se lidé bojí i ve středních Čechách, v povodí Berounky i Jizery. V klidu nejsou ani v Mělníku. Výstavbu protipovodňových hrází tady očekávali hned po minulých povodních. Dosud ovšem nejsou a budovat by se měly až příští podzim. Lépe jsou na tom ve Vrdech, tam se má začít stavět už letos v létě. Na jaře příštího roku by se měli dočkat například také obyvatelé Zálezlic, Vestce i Benátek nad Jizerou.


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.