Teplice – Krušným horám hrozí rozsáhlá smrková kalamita. Podle posledních průzkumů uhynou do tří let smrky na rozloze tisíc hektarů. Ohrožený smrk pichlavý byl na konci minulého století vysazen, aby díky obaleným voskovým jehličkám odolával průmyslovým zplodinám. Důvod hromadného úhynu přitom paradoxně mohlo způsobit odsíření elektráren, a tím i celkové zlepšení životního prostředí. Stromy byly přivezeny ze Severní Ameriky a síra na ně mohla působit jako určitá dezinfekce proti škůdcům. Pro lesníky je kalamita záhadou.
V Krušných horách uhynou do tří let smrky na rozloze tisíc hektarů
Podle Jana Ferkla z krajského ředitelství Lesů ČR Teplice už smrk pichlavý svoji úlohu v Krušných horách splnil. Především díky němu totiž zůstaly zelené. Protože smrk, který je často používán jako ozdoba zahrad, není původní dřevina, počítalo se s jeho kácením. Výměna za domácí smrk ztepilý ale měla být postupná v řádu deset až dvacet let.
Na obnovu lesa bude potřeba nejméně dvě stě milionů korun
Reportáž Jana Stuchlíka (zdroj: ČT24)
Jehličnany ničí houba Kloubnatka smrková, která napadá pupeny a brání stromům v růstu. V lesích se vyskytuje odedávna, pro lesníky je proto náhlá kalamita záhadou. „Nikdo neví. My to nevíme, nevědí to ani pracovníci výzkumného ústavu,“ dodal Josef Beneš z krajského ředitelství Lesů ČR Teplice. Vlhký rok je pro houby všeobecně příznivý. Podle Milana Kryla z Ekoles projekt tak možná svým dílem přispěly i letošní klimatické podmínky.
Na obnovu umírajícího lesa budou jeho správci potřebovat nejméně dvě stě milionů korun, které ale nemají. Snaží se proto získat pomoc z evropských fondů.
Vydáno pod