Dvě nejvýznamnější poutní místa na Moravě od sebe dělí zhruba 60 kilometrů. Trasu mezi Hostýnem a Velehradem urazí v neděli 5. července poutníci, kteří se letos zúčastní tradičních cyrilometodějských oslav. Po cestě je čeká celkem 25 zastávek, jedna z nich i před mariánskou bazilikou, která slouží jako významný orientační bod v krajině.
Poutníci na Velehradě oslaví 1200. výročí narození sv. Metoděje
V předvečer svátku věrozvěstů Cyrila a Metoděje se tento rok také uskuteční již šestnáctý ročník Dnů lidí dobré vůle. Ty tentokrát kromě každoročních charitativních akcí připomenou i 1200. výročí narození svatého Metoděje. Podle historiků přišel starší z bratří na svět v roce 813 nebo 815. Na jeho počest bude u velehradské baziliky instalována kovaná plastika.
„Pro oba večery 2. i 3. 7. si budou moci děti i dospělí vyzkoušet kování, sledovat práce na plastice nebo si popovídat s kováři o jejich krásném řemesle,“ řekl Josef Kořenek, tajemník Dnů lidí dobré vůle. Představení plastiky veřejnosti se zúčastní i premiér Bohuslav Sobotka. U velehradské baziliky bude plastika stát až do konce roku.
V pouti na Velehrad neodradí poutníky ani vedra (zdroj: ČT24)
Hlavní program ale čeká poutníky v neděli, kdy se v deset hodin uskuteční Slavnostní poutní mše svatá, kterou bude na nádvoří před bazilikou sloužit kardinál Dominik Duka. Na programu je také již tradiční mezinárodní setkání vozíčkářů. Charitativní program vyvrcholí benefičním koncertem s názvem Večer lidí dobré vůle, na kterém vystoupí například slovenská kapela NO NAME, hudební skupina Nezmaři či Jiří Pavlica a Hradišťan.
Poutní místo Velehrad
Velehrad je jedním z nejvýznamnějších poutních míst České republiky. V lidové tradici je ztotožňován s hlavním střediskem Velké Moravy – Veligradem. V obci se nachází nejstarší cisterciácké opatství na Moravě, které náleží od roku 1890 jezuitům a je každoročně 5. července cílem Národní pouti na Velehradě, která se koná u příležitosti svátku svatých Cyrila a Metoděje. Poutní místo v roce 1990 navštívil i papež Jan Pavel II. Do areálu ročně zavítá kolem 300 tisíc lidí.
V roce 1985 se na Velehrad u příležitosti Národní poutě navzdory obstrukcím ze strany státních orgánů sjelo mnohem víc lidí, než bylo za komunistického režimu zvykem (důvodem bylo kulaté 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje a také to, že se papež rozhodl udělit velehradské bazilice Zlatou růži). Projev tehdejšího ministra kultury Klusáka, který označil Cyrila a Metoděje za první komunisty a důsledně vynechával při řeči o nich přídomek svatý, vyústil v to, že byl ministr z tribuny vypískán a celá akce přerostla v jednu z největších demonstrací odporu proti komunistickému režimu za celé období normalizace.
Kde leží skutečný Veligrad, není jisté
Skutečné místo, kde se v minulosti nacházelo duchovní centrum Veligrad, nebylo zaznamenáno v žádné kronice. Archeologové se domnívají, že by Veligrad mohl ležet asi pět kilometrů od poutního místa, v blízkosti Starého Města a Uherského Hradiště. Velehradský klášter, který už ve středověku navázal na cyrilometodějské tradice, ale zůstal poutním místem. I proto zde od 13. století přetrvává odkaz obou slovanských věrozvěstů, ačkoliv přímo zde patrně Veligrad neležel.
Vydáno pod