Praha - Na 30 tisíc lidí se zapojilo do Pražského povstání se zbraní v ruce. Boje začaly u Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici. „Voláme českou policii do rozhlasu, střílí se zde,“ zaznělo z rozhlasu. Po šesti hodinách nacistické síly kapitulovaly. Mezi mrtvými nakonec skončila i skupina zajatých německých civilistů, nejspíš se pokoušeli utéct, ale dostali se do palby německých jednotek.
Povstání u rozhlasu, německé zajatce zabily německé kulky
K budově rozhlasu přijížděly stovky dobrovolníků z celé metropole. Před rozhlasem se tak v květnu 1945 odehrávaly líté boje, které si vyžádaly desítky životů. Během čtyř dnů zde zahynulo na 170 lidí. Na 81 z těchto obránců přišli historici teprve nedávno. Důležitý byl pro zisk rozhlasu hned první den. Jednotky SS se tu tvrdě střetly s povstalci, kteří vnikli do budovy pomocí nákladního vozu a použili ho jako štít. Němečtí vojáci byli připraveni použít kulomet a útočili granáty z okolních domů. Odbojářům se ale podařilo rozhlas udržet i během celého povstání. Praha tak byla jedinou metropolí v Evropě, kde rozhlas zůstal v rukou bojovníků proti nacistům během povstání až do konce války.
- "Všichni do Českého rozhlasu, jsou zde střílení čeští lidé, přijďte co nejdříve!" vyzývali pracovníci rozhlasu.
Videomapping na Staroměstském náměstí k 70. výročí osvobození Čs. rozhlasu
Rozhlas 45: Podívejte se na videomapping k bojům o rozhlas (zdroj: ČT24)
Obrázky z boje o rozhlas dlouho ukazovaly i záběry z dokumentu Cesta k barikádám od režiséra Otakara Vávry. Film ale trpěl nepřesnostmi. „Některé věci jsou záměrně sestříhány tak, že nemají vůbec žádnou souvislost. Je to proto, aby se události zamlžily,“ vysvětlil Zdeněk Roučka, který pracoval na přestříhané verzi dokumentu. Je to i případ německých zajatců u rozhlasu, jejichž část zahynula pod palbou německého kulometu. Původní verze byla, že měli být v podstatě tlačeni k Vinohradské třídě.
GALERIE
videogallery_530297
Podle některých svědectví to ale mohlo být i jinak. „Jeden z Němců vytáhl ukrytou pistoli a postřelil jednoho z doprovázejících povstalců,“ vyložil historik Tomáš Jakl, „Němci se rozeběhli dolů na Vinohradskou třídu a německý kulometčík je patrně považoval za Čechy, kteří se snaží vzít útokem hlavní vchod do rozhlasu.“ Němečtí vojáci se snažili ohledně rozhlasu vyjednávat, nakonec ale museli přistoupit na kapitulaci. Z rozhlasu pak vyšli vojáci, kteří uvnitř bojovali proti českým povstalcům. Jejich nepřítelem byl i český jazyk, v budově se těžko orientovali po odstranění německých nápisů. Zamířili ke koloně SS a v jejich tvářích byly vidět i obavy z toho, jaký bude jejich další osud.
Podívejte se, co se dělo v Praze v květnu 1945
GALERIE
Čeští povstalci, kteří uposlechli rozhlasovou výzvu o pomoc a projíždějí Václavským náměstím cestou k vinohradské rozhlasové budově.
K povstání dozrála situace bez ohledu na vůdce odboje
Květnové povstání před sedmdesáti lety propuklo spontánně. „Povstání nevzniklo na příkaz komunistického odboje, České národní rady ani vojenské složky odboje. Ti všichni s povstáním počítali, ale až v pozdější, příhodnější době. Ale už během čtvrtého a pátého května dozrála situace k povstání,“ popsal historik Jan Machala. Docházelo k přepadávání skupinek německých vojáků, odzbrojování, strhávání německých nápisů, pálení a ničení německých symbolů. Proti tomu začaly německé bezpečnostní síly zasahovat.
„Záleželo na vůdcích odboje, jestli nechají jednotlivé odbojové skupiny potlačit, nebo jestli se chopí organizace,“ dodal Machala. Do čela povstání se tak brzy postavili českoslovenští vojáci, například generál Karel Kutlvašr nebo plukovník František Vejmelka, který velel na východě Prahy.
Přesně před sedmdesáti lety začalo Pražské povstání, které ukončilo nacistickou nadvládu nad protektorátem Čechy a Morava. Jeho první kapitolou byla bitva o Český rozhlas.