Broumov - Broumovský klášter, bez nadsázky nejdůležitější stavba celého regionu, prošel rekonstrukcí za bezmála čtvrt miliardy korun. Peníze na ni poskytly evropské fondy. Jde o největší opravu za 100 let, která nejen zachránila konkrétní objekt, ale pomohla celému odlehlému kraji na hranicích s Polskem. Národní kulturní památku, jejíž současnou podobu vytvořili Kryštof a Kylián Ignác Dientzenhoferovi, otevřeli po rekonstrukci právě dnes.
Broumovský klášter je opraven, má i nahrávací studio
Tovární elektrické rozvody zasekané do barokních fresek a štuků - to byl bohužel konkrétní příklad „péče“, jaké se dostávalo stovkám památek v Česku po 40 let, kdy byly záměrně devastovány. Klášter benediktinů v Broumově se ale teď doslova zvedá z trosek. Prokop Siostrzonek, převor břevnovského a broumovského kláštera konstatoval, že stavebně je v Broumově opraveno to, co nejvíc bolelo: „Ale tím neříkám, že to ostatní nebolí,“ řekl Prokop Siostrzonek. Doplnil, že za peníze z EU jsou samozřejmě rádi.
Kateřina Ostradecká z Agentury pro rozvoj Broumovska popsala nakládání s budovou v době socialismu na konkrétním příkladu - v osmdesátých letech někdo v knihovně vytáhl ocelová táhla z klenby, celá zeď se hnula, vznikly praskliny a do knihovny pak začalo zatékat.
Ještě v zimě 2013, tedy před rekonstrukcí, se v klášteře v Broumově drolily omítky a některé podlahy úplně chyběly. Krovy a podlahy teď už ale dřevomorka nežere a místo vlhkých map září na stěnách restaurované fresky. Například tu v klášterní knihovně se podařilo zachránit na poslední chvíli. A v knihovně jsou taky opravené regály na knihy.
GALERIE
Broumovský klášter po opravě
Smyslem rekonstrukce bylo podle Jana Školníka z Agentury pro rozvoj Broumovska oživení kláštera, nalezení nového smyslu a naplnění budovy. Hlavní podmínkou evropské dotace ale bylo, že klášter bez mnichů znovu ožije. A tak tam přibyly třeba přednáškové sály, nahrávací studio a v mnišských celách ubytování pro sedmdesát lidí.
Jan Školník z Agentury pro rozvoj Broumovska uvedl, že v klášteře budou pobytové vzdělávací kurzy. „Již máme naplánované jednotlivé akce, například Letní školu Filosofického ústavu Akademie věd ČR či v srpnu plenéry Národní galerie. Ačkoliv jsme úplně na začátku, kalendář se nám pomalu zaplňuje, z toho jsme nadšení,“ řekl Jan Školník.
Stavbaři také opravili klášterní zahradu, kde například opravou někdejšího dřevníku vznikl multifunkční sál, opravené byly také další objekty, například kuželník. Za 250 milionů se ale zatím podařilo opravit asi jen pětinu kláštera - čtyři pětiny na opravu stále čekají. Na opravu celého kláštera by bylo potřeba asi 1,5 miliardy korun. Například zadní nádvoří za kostelem se tak od 50. let prakticky nezměnilo.
Broumovský klášter je teď bez nadsázky nejdůležitější stavbou příhraničního kraje. Jen kvůli němu přijede do odlehlého regionu ročně přes 30 tisíc lidí.
O tomto víkendu budou v klášteře dny otevřených dveří
Pro návštěvníky bude zrekonstruovaná část kláštera zdarma přístupná o víkendu 25. a 26. dubna, kdy proběhnou dny otevřených dveří. Zájemci uvidí revitalizované prostory, hudební a divadelní představení, výstavy, ukázky vzdělávacích programů, hudební a filmovou dílnu. Bude možné si vyzkoušet nové nahrávací studio, zábavnou Zahradohledačku, aktivity pro děti. A proběhnou i převorské prohlídky kláštera s převorem P. Prokopem Siostrzonkem, kterým bude předcházet mše sloužená v klášterním kostele, řekla Dana Černotová ze Vzdělávacího a kulturního centra Klášter Broumov.
GALERIE
Broumovský klášter při rekonstrukci - snímek z 11. 8. 2014
„Současná rekonstrukce je vyvrcholením aktivit, které začaly v roce 2004, kdy nám bylo umožněno vstoupit do prostor kláštera s první veřejnou akcí. Následovalo rozšiřování programu a péče o památku, jež ukázaly, že klášter může plnit roli kulturního a společenského centra,“ uvedl Jan Školník z Agentury pro rozvoj Broumovska.
„My to vnímáme jako velké dědictví našich otců a spolubratří, kteří nám tu zanechali veliké dílo. Historické události 20. století zamíchaly tímto územím a vytvořily zde různé bariéry, které musíme postupně překonávat. Ale jsem rád, že se tady nacházejí lidé, kteří pomáhají. Já to zdůrazňuji i v Břevnově a tento model jsem chtěl přenést i do Broumova: V obci se daří dobře, když spolu mluví starosta, učitel, hospodský a farář,“ uvedl Prokop Siostrzonek, převor břevnovského a broumovského kláštera.
Do Broumova za kulturou a vzděláním? Je potřeba mít kde přespávat
Agentura pro rozvoj Broumovska za soukromé peníze opravuje někdejší mnišské cely, ve kterých bude možné se ubytovat. Kvůli odlehlosti Broumovska je totiž před pořádáním kulturních a vzdělávacích akcí nutné vytvořit ubytovací kapacitu, aby návštěvníci měli kde přespávat.
Podle Jana Školníka vyžaduje areál kláštera další rekonstrukce. „Je zřejmé, že nás ještě spoustu práce čeká, mluvíme například o revitalizaci knihovny, dodělání renovace fresek. Chybí fasády či čtyři podlaží ve východním křídle, takže práce je tady stále dost,“ řekl Školník.
GALERIE
Freska v Broumovském klášteře
Historie a fakta o broumovském klášteře
Broumovský klášter náleží řádu svatého Benedikta, od roku 1995 je zapsán v seznamu národních kulturních památek České republiky. Klášter s původně gotickým chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu byl zbudován na místě původní tvrze v 1. polovině 14. století. Poté, co byl břevnovský klášter roku 1420 vypálen husity, opat Mikuláš II. se s několika řeholními bratry uchýlil do Broumova. S sebou přinesli řadu cenných předmětů, mezi jinými i největší rukopisnou knihu světa, tzv. Codex gigas, jenž se od roku 1648 nachází jako válečná kořist ve Švédsku.
Broumovský klášter a Codex gigas hrály důležitou roli v seriálu ČT Ďáblova lest:
Přesídlení opatů z Břevnova do Broumova mělo nesmírný význam pro kulturní a hospodářský rozvoj města i celého kraje. V období tzv. katolické reformace po roce 1620 měl klášter opaty velkého významu - např. Tomáš Sartorius nebo Otmar Zinke. Nastala tak doba velkolepé stavební činnosti. Již za opata Sartoria se začal klášterní kostel přestavovat z gotické do barokní podoby (pod vedením italského stavebního mistra Martina Allia z Löwenthalu v letech 1685-1688). Dokončení uskutečnil opat Zinke, který toto dílo svěřil významným barokním architektům Kryštofovi Dientzenhoferovi a jeho synovi Kiliánu Ignáci. Ti také přestavěli další části kláštera.
Otec a syn Dientzenhoferové jsou také autory většiny kostelů na Broumovsku, o kterých se mluví jako o broumovské skupině. Jedná se o unikátní soubor barokní sakrální architektury.
Kilián Ignác Dientzenhofer je autorem návrhů výzdoby vnitřních prostor broumovského kláštera, realizovaných vynikajícími umělci pražského baroka - štukatérem Bernardem Spinettim, freskařem Janem Karlem Kovářem či malířem Felixem A. Schefflerem. Interiéry opatství a konventu byly vyzdobeny mj. obrazy Petra Brandla. Oltářní obrazy v bočních kaplích kostela namaloval V. V. Reiner.
Po 2. světové válce byla německá komunita z Broumova vyhnána, v roce 1946 byl ještě učiněn pokus osídlit klášter čechoamerickými benediktiny z opatství sv. Prokopa v Lisle nedaleko Chicaga. V roce 1948 po nástupu komunistů k moci byla jejich komunita vypovězena z republiky.
Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor pro řeholníky a řeholnice různých řádů. Internované sestry byly nuceny pracovat v továrnách a zemědělství v Broumově a okolí.
Benediktinská klášterní škola (později gymnázium) měla řadu významných absolventů - patří mezi ně např. první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, dějepisec Bohuslav Balbín nebo spisovatel Alois Jirásek. Studentem zdejšího gymnázia byl rovněž ministr financí 1. československé vlády Alois Rašín.
Knihovna v Broumovském klášteře má zhruba 17 000 svazků - patří mezi vzácně dochované klášterní knihovny v České republice. Významnou památkou kláštera je kopie Turínského plátna z roku 1651 - byla nalezena v klášterním kostele nad kaplí sv. Kříže v roce 1999. Na světě se nachází kolem 40 podobných kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě. Klášter přechovává i takzvané mumie z Vamberka.
Broumovský klášter je opraven (zdroj: ČT24)