Ekologové mají pravděpodobně první důkaz o výskytu vlka na Šumavě. Fotopast na pravém břehu Lipna nedaleko Loučovic vyfotila dobře stavěného divokého vlka – zřejmě samce. Podle manažerky neziskové organizace ALKA Wildlife Terezy Minárikové se odborníci shodují, že se podle stavby opravdu jedná o divokého vlka, ačkoliv chybí důkazy DNA. Už dříve v této lokalitě ekologové zaznamenali také výskyt rysa ostrovida a losa evropského.
Fotopast zřejmě na Šumavě vyfotila divokého vlka
„Všichni se shodují na tom, že to tak skutečně je. Je to poprvé, co víme, že byl vyfocen divoký vlk, který odnikud neutekl. Ověřovali jsme od u našich různých partnerů v regionu a u odborníků ze Saska, Bavorska a Itálie. Víme, že to je divoké zvíře,“ uvedla Mináriková. Vlk byl zaznamenán zhruba půl kilometru od Loučovic a tři čtvrtě kilometru na jih od lipenské hráze. Podle Minárikové jde o odlehlé místo na kopci v lese, který se nachází mezi hrází a rakouskou hranicí.
Odborníci si myslí, že se jedná o samotného migrujícího jedince. Začátkem února byl jeden migrující vlk vyfocen v rakouském Weinviertelu u městečka Stornsdorf, v březnu dalšího vyfotili v Bavorsku u města Rottal. „Pokud jde o osamělého jedince, myslím si, že to pro obyvatele Loučovic nebo lidi z okolí vůbec nic neznamená. Vlk je plaché zvíře a bude se spíš držet dál od obydlených míst,“ řekl starosta Loučovic Jan Kubík. Jako myslivec podle svých slov ví, že se v této lokalitě vyskytují rysi nebo losi. „Ale o vlkovi se nikdo z kolegů myslivců nezmínil. Patrně ho tu ještě nikdo neviděl.“
Mapa výskytu zvěře na Šumavě
Populace vlka v česko-sasko-polském pohraničí postupně narůstá a vlk se začíná šířit do střední i západní Evropy. Podle organizace ALKA Wildlife se šelma vrací do míst, kam vždy patřila a kde má v přírodě své místo. „Máme fotku z levé i pravé strany. Fotopasti jsou rozmístěné v rámci našeho projektu Trans - Lynx, kde primárně sledujeme rysa,“ upřesnila Mináriková. Aby dobře identifikovali rysy, fotí je z obou stran.
Prestižní časopis Science loni zveřejnil studii, podle které se do Evropy s úspěchem vrací původní druhy velkých šelem. Medvědi, vlci, rysi a rosomáci už prý obývají zhruba třetinu rozlohy starého kontinentu. Šelmy podle vědců nežijí překvapivě jen v přírodních rezervacích nebo odlehlých divočinách, ale stále častěji také přímo v blízkosti lidských obydlí. Konkrétně vlk obecný v Evropě obývá 28 zemí v deseti různých populacích.