České Budějovic - Novou vakcínu, která ochrání dobytek před klíšťaty, vyvinuli vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Vakcínu už mají patentovanou a teď ji testují v Mexiku. Podle biologů má největší šanci na uplatnění u chovatelů dobytka v Jižní Americe nebo Austrálii. Ke skutečnému uvedení do praxe a komerčnímu úspěchu chybí poslední krok – vědci hledají firmu, která by vakcínu finálně otestovala a začala vyrábět.
Ochrání jihočeská vakcína před klíšťaty jihoamerické krávy?
Vakcína na ochranu dobytka je jedním z příkladů, kdy se českým vědcům podařilo vyvinout produkt s možností širokého uplatnění v běžném praktickém životě - a tedy i s možností komerčního úspěchu. Dalšími příklady je například metoda rychlého testování včelího moru nebo recyklace plastové lahve znovu na plastovou lahev. Jak takové součinnosti mezi výzkumem a průmyslem docílit, to řeší nová strategie Akademie věd. A výzkumům zaměřeným na problémy a potřeby současné společnosti se věnovala i vědecká konference v Českých Budějovicích.
Vědci využili pro boj s klíšťaty jejich vlastní protein
Na začátku byl základní výzkum klíšťat, při kterém vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích zjistili, jak nebezpečný může být pro klíšťata jejich vlastní protein feritin 2. Na konci celého procesu je vakcína, díky které farmáři lépe před klíšťaty ochrání svůj dobytek.
Metoda využití Feritinu 2
Feritin 2 je klíštěcí protein, který se použije k vakcinaci zvířat. Tato zvířata si vytvoří protilátky a tyto protilátky potom při dalším sání přecházejí ze zvířete do klíštěte a v klíštěti se vážou zpět na klíštěcí proteiny. Způsobují, že klíště zasychá, špatně saje a teoreticky by mělo i méně přenášet nemoci. Ve výsledku by ho měly zabít. Způsobí, že proteiny přestanou fungovat a klíště uschne. Tak popsal metodu vakcinace Ondřej Hajdůšek z parazitologického ústavu Biologického centra Akademi věd v Českých Budějovicích.
Proti klíťatům sice už jedna vakcína existuje, ale používá se už řadu let a její účinnost není příliš vysoká. Ondřej Hajdůšek popsal, že jihočeští vědci teď zkouší zkombinovat starou vakcínu s novou. „Zkombinovat tu vakcínu, která relativně funguje, a přidat k ní další věci, jako je příklad toho feritinu 2, aby vakcína fungovala lépe. Protože ten účinek stávajících vakcín není stoprocentní,“ uvedl Ondřej Hajdůšek.
GALERIE
zdroj: AV ČR
Jak Ondřej Hajdůšek dále uvedl, na začátku svého snažení toho vědci o možnosti patentování a převodu výsledků do praxe věděli málo. „Ale s něčím se musí začít. Takže jsme začali s feritinem 2. V současnosti máme další kandidátní proteiny, které bychom rádi zkusili na vakcínu. Jednak na vakcínu, která bude chránit před vlastním sáním klíšťat, ale taky před přenosem patogenu z klíštěte do hostitele. To vše by ty vakcíny mohly dokázat,“ uvedl Ondřej Hajdůšek.
Jihočeští vědci mají feritin 2 patentově chráněn v několika zemích. Patent podali v roce 2009. Ostatní proteiny dosud patentově chráněny nemají, zatím ověřují jejich účinnost v laboratoři.
Klíště
„Sublicenci na feritin 2 se podařilo částečně prodat, nicméně v současné době se hledá firma, která by o využití feritinu 2 jako patentu nebo jako vakcíny měla zájem a patent by koupila,“ konstatoval Ondřej Hajdůšek. Jde podle něj o firmu, která by vakcínu finálně otestovala a kdyby byly výsledky pozitivní a byl by zájem ze strany farmářů, například v Jižní Americe, začala by vakcínu vyrábět.
Vakcína se teď testuje v Mexiku, největší šanci na uplatnění má kromě Jižní Ameriky taky v Austrálii.
Akademie věd se snaží o větší součinnost mezi výzkumem a průmyslem
Podle Jiřího Drahoše, předsedy Akademie věd ČR, spolupracují ústavy Akademie věd s firmami ročně ve stovkách případů. Není ale podle něj možné se při spolupráci vědeckých institucí s průmyslem vázat jen na teritorium České republiky. „Víme všichni, že hlavní licenční příjmy Akademie věd, potažmo jejího Ústavu organické chemie a biochemie, patenty a licence profesora Holého, plynou ze Spojených států,“ řekl Jiří Drahoš. „Samozřejmě se neomezujeme na teritorium České republiky, byť bychom rádi spolupracovali preferenčně s českými firmami. Ale to není možné. Čili řada našich licenčních příjmů logicky plyne a poplyne ze zahraničí,“ uvedl Jiří Drahoš, předseda Akademi věd ČR.
„Mně připadá docela humorné, když mě před časem jeden vysoký funkcionář Svazu průmyslu a dopravy zcela vážně obvinil, že my - místo abychom spolupracovali s nimi - že dáváme výsledky svého výzkumu do zahraničí. Mně to přišlo jako absurdní a ptal jsem se ho, jestli ví, že ta americká firma do preklinických a klinických studií investovala zhruba miliardu dolarů. A ať mi řekne českou firmu, která by to tady udělala,“ uvedl Jiří Drahoš, předseda Akademie věd.
„U nás se hodně hovoří o inovacích, jsou tady grémia k tomu účelu fungující asi 25 let, kde se scházejí již vesměs starší pánové a povídají o inovacích - a nikdy z toho nic nebylo. Inovace může vzniknout jedině na základě propojení dvou partnerů. Každý z nich musí mít zájem. Někdy to může být zájem na straně akademické sféry a nezájem na straně podnikatelské, a naopak. To je asi hlavní problém. Ale od toho jsme tady, abychom se snažili domluvit,“ konstatoval Jiří Drahoš.
GALERIE
zdroj: AV ČR
Patent ještě zdaleka neznamená i využití v praxi
Jiří Drahoš využitelnost patentů v praxi ukázal na příkladu, na kterém se sám jako vědec podílel. Jde o patent na recyklaci PET lahví metodou bottle to bottle (od lahve k lahvi). Na patentu se podílel jako spoluautor, už je starý asi 7 let a nedávno ho koupila zahraniční firma a staví poloprovozní zařízení. „Čili můj mateřský ústav z toho má nějaké benefity, tak to mě samozřejmě potěšilo. Ale jako autor 20 patentů můžu říct, že mám pouze 2, které prošly tímto licenčním stadiem, jeden bohužel už skončil. Takže vidíte tu statistiku – z 20 patentů dva. Taková je statistika v těchto oborech. Když se podaří něco z 5, z 10 %, tak je to úspěch,“ konstatoval Jiří Drahoš, předseda Akademie věd.
Biologické centrum AV bude spolupracovat s MIT
Biologickému centru Akademie věd by v budoucnosti mohla pomáhat spolupráce s americkým Massachusettským technologickým institutem, což je známá výzkumná univerzita - často označovaná jen zkratkou MIT.
GALERIE
Z konference v Českých Budějovicích zdroj: ČT24
„Většinou spolupracujeme s firmami z okolí, ale v posledních pěti, deseti letech jsme prodali licence do Švýcarska, Kanady nebo Singapuru,“ uvedla při vědecké konferenci v Českých Budějovicích Catherine Ivesová z amerického MIT.
Výzkumy zaměřené na potřeby komerčních partnerů a prodej licencí přinášejí Massachusettskému technologickému institutu příjmy ve výši sto milionů dolarů. Přitom celkové náklady na vědecký výzkum MIT jsou 1,6 miliardy dolarů.
Podle předsedy Akademie Věd Jiřího Drahoše jsou ze statistického hlediska v rámci AV nejúspěšnější ústavy chemické a dále některé ústavy technické. „Logicky se pak člověk musí dívat na průmyslové partnery. Bohužel farmaceutický průmysl u nás s koncem Zentivy totálně ztratil zájem o výzkum. Takže já bych sázel pořád na chemii, strojařinu, IT a HiTech materiály,“ uvedl při vědecké konferenci v Českých Budějovicích Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR.
Podaří se vakcínu jihočeských vědců prodat do světa? (zdroj: ČT24)
Vydáno pod