MŽP povolilo průzkum pěti lokalit pro úložiště jaderného odpadu

Žďár nad Sázavou – V oblasti Kraví hory na Žďársku a dalších čtyřech lokalitách může začít průzkum území pro úložiště radioaktivního odpadu. Povolilo ho ministerstvo životního prostředí, verdikt bude pravomocný za dva týdny.

Pro hlubinná úložiště na použité palivo z jaderných elektráren bylo v Česku vytipováno celkem sedm lokalit. Pět z nich získalo nyní povolení k průzkumu. Kromě Kraví hory se jedná o Čertovku na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalénu na Táborsku a Čihadlo na Jindřichohradecku. V případě Hrádku na Jihlavsku a Horky pod Velkým Meziříčím se na rozhodnutí ještě čeká.

Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) chce průzkumné práce zahájit ihned, jakmile rozhodnutí ministerstva nabude právní moci – pravděpodobně tedy za dva týdny. Pracovníci dodavatelské firmy, kterou SÚRAO zatím vybírá, provedou měření u povrchu, sondáže a odběr hornin neinvazivními metodami.

„Ze zákona nic nebránilo vydat kladné rozhodnutí pro realizaci geologických neinvazivních prací,“ sdělila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková, podle které průzkum nemá dopady na životní prostředí.

Místní obyvatelé se brání

O stanovení průzkumného území v oblasti Kraví hory rozhodlo ministerstvo již podruhé, původní rozhodnutí zrušilo po odvolání dvou nevládních organizací. Podle regionální přílohy deníku Mladá fronta DNES ale spolky, jejichž protesty v minulosti vedly ke zrušení původního verdiktu, uvažují o novém odvolání. Proti hlubinnému průzkumu a především stavbě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu totiž obyvatelé osmi obcí z okolí Kraví hory dlouhodobě protestují – stejně jako je tomu na dalších místech. Obávají se narušení životního prostředí. Stát místní obyvatele neobměkčil ani příslibem milionových příspěvků.

„Takže nastává v celé ČR další boj okolo hlubinného úložiště. Budeme připravovat odvolání proti rozhodnutí pro území Březový potok. Jen musíme nejprve rozhodnutí, které má 38 stránek A4, pročíst a nastudovat,“ avizoval Petr Klásek, starosta Chanovic, které spolu s Pačejovem, Olšany, Kvášňovicemi, Maňovicemi a Velkým Borem už jedenáct let bojují proti úložišti i průzkumu.

Výsledkem průzkumů má být pouze jedno úložiště, které by mělo fungovat od roku 2065, jeho stavba potrvá patnáct let. Poslouží ke skladování vyhořelého paliva ze šesti jaderných bloků elektráren ČEZ, které se zatím ukládá do meziskladů.