Brno – V hlavních rolích slepice, pes a především liška jménem Bystrouška. Slavná opera Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky letos na podzim slaví 90 let od své premiéry. V neděli si milovníci opery výročí připomněli v brněnském parku Lužánky - na jednom z míst, kde skladatel operu komponoval.
Janáčkova Liška Bystrouška v rodném Brně oslavila 90 let
Dílo, které je neodmyslitelně spjaté s Brněnskem, oslavilo devadesátiny v rodném Brně. Kniha Liška Bystrouška Rudolfa Těsnohlídka se odehrává blízko Bílovic nad Svitavou. V Brně zase skladatel Leoš Janáček přetvořil Těsnohlídkovu pohádku v operu. „Dnešní odpoledne jsme pojali tak, aby se děti dozvěděly, jak operní dílo v hlavě Leoše Janáčka vzniklo. Akce se koná v lužáneckém parku, protože se ví, že tudy skladatel chodil a přemýšlel, když operu tvořil,“ uvedla předsedkyně sdružení Opera na cestách Jana Janulíková.
Devadesát let opery Příběhy lišky Bystroušky (zdroj: ČT24)
Zábavné odpoledne mělo dětem přiblížit liščí příběh v jeho literární i operní podobě. A taky trochu skutečnosti – na akci byla k vidění i skutečná liška, i když ne Bystrouška. „Jmenuje se Růža. Když ji matka přenášela z nory, tak ji upustila. My jsme si ji vzali, vychovali a ochočili. Má povahu jako kočka: když chce, tak poslouchá, když ne, tak dovede seknout drápkem,“ popsal revírník Lesů ČR Mario Lanča.
Opera na dosah
Opera Příhody lišky Bystroušky měla světovou premiéru v brněnském divadle 6. listopadu 1924. Hudebního nastudování se ujal velký propagátor Janáčkova díla, tehdejší šéf opery dirigent František Neumann. Režie byla svěřena mladému režisérovi Otakaru Zítkovi a výtvarníkem se stal malíř Eduard Milén. „V Česku existuje jen několik operních divadel. A spousta lidí, kteří mají operu rádi, to má do těchto divadel daleko. Chceme proto jezdit za nimi a ukázat jim, o čem opera je, naučit je, aby ji měli rádi,“ vysvětlila Janulíková, proč sdružení Opera na cestách Janáčkovské výročí připomnělo.
Liška brněnská?
Liščí příběh z pera Rudolfa Těsnohlídka poznamenal celé okolí Bílovic nad Svitavou. Spisovatelovo jméno nese Těsnohlídkovo údolí, v tamních lesích literáta připomíná i památník. Na skladatele zase upomíná studánka Leoše Janáčka. Na dohled od ní je pak Myslivna lišky Bystroušky, hypotetické místo děje a bydliště revírníka Bartoše. Okolí Bílovic je prodchnuto příběhem nezbedné lišky a nic na tom nemění ani fakt, že na „titul“ krajina lišky Bystroušky aspirují kromě okolí Bílovic ještě další dvě lokality v republice. První podobu Bystroušky totiž výtvarně ztvárnil lesník a ilustrátor Stanislav Lolek, který pocházel z Hané. Na své lesnické praxi se seznámil s příběhy nezbedné lišky, kterou nakreslil a inspiroval tak Rudolfa Těsnohlídka k napsání známých příběhů. Janáčka zase podle některých verzí inspirovaly při psaní opery rodné Hukvaldy.