Architekti vedou asi poslední bitvu tříleté války o nádraží v Havířově

Havířov - Havířovské sdružení Důl architektury se pustilo do další bitvy téměř tříleté války za zachování tamního vlakového nádraží - unikátně zachovalé příkladu takzvané bruselské architektury, na které je už vydaný demoliční výměr. Ke Dni architektury zorganizovalo komentovanou prohlídku, konferenci o využívání starých nádražních budov a panelovou diskuzi. Vedení města a Českých drah má již stavební povolení na stavbu nového terminálu. Případný zvrat má v rukou ministerstvo kultury, které v nejbližších dnech rozhodne o nové žádosti o zapsání budovy do seznamu kulturních památek.

Členové sdružení Důl architektury opakovaně poukazují na hodnoty budovy havířovského nádraží a seznamují zájemce s možnostmi, jak ho rekonstruovat a využívat. Akci nazvanou Nádraží žije a není samo zahájila veřejná snídaně v odbavovací hale, následovala komentovaná prohlídka všech prostor, včetně těch běžně nepřístupných. Odpoledne začala mezinárodní konference na téma využití prázdných budov vlakových nádraží. Mezi účastníky jsou zástupci občanských iniciativ, kteří provozují kulturní centra na vlakových stanicích.

„Například z Polska přijel Michal Pamula, prezident asociace vytvářející projekt revitalizace vlakové Ruda Slaska Chebzi, ze Slovenska zástupci Stanice Žilina,“ uvedl jeden z hlavních bojovníků za záchranu nádraží - architekt Adam Guzdek. Následovat bude veřejná diskuze o nádraží v Havířově. Pozvané je vedení města, Českých drah, zástupci ministerstva kultury, Národního památkového ústavu, architekti z České komory architektů, která se za zachování nádraží jednoznačně postavila. Mezi jinými je proti bourání Architekt roku 2014 Josef Pleskot.

Vůně Západu v údernickém městě

Velkoryse pojatá hala nádraží s velkou prosklenou fasádou, kterou navrhl architekt Josef Hrejsemnou, stojí v Havířově od roku 1969. Nahradila nevyhovující budovu z dob Rakousko-Uherska a stala se symbolem nejmladšího města socialistického Československa. Od devadesátých let minulého století nádraží ztrácelo na významu a budova začala chátrat. Díky tomu, že stavba byla ušetřena necitlivých zásahů a modernizací, mohou teď architekti obdivovat neporušený příklad architektonické moderny šedesátých let. Architektura reflektuje takzvaný bruselský styl, který vycházel z úspěchu československého pavilonu na světové výstavě Expo 58 v Bruselu.

„Expo prolomilo konzervativní bariéru a najednou vznikla úplně jiná architektura, která se vrátila k modernismu a která hledala na Západě, nikoliv na Východě,“ vysvětloval historik architektury Martin Strakoš. Architekti oceňují stavbu jako celek, dynamické členění prostoru, pozoruhodný strop, který reaguje na dobové umění i českou tradici kubismu. Západní stěnu haly zdobí rozměrná mozaika podle předlohy výtvarníka Vladimíra Kopeckého.

Ivestoři mají demolilční i stavební povolení

České dráhy chtěly nezadržitelně chátrající nádraží nejprve zrekonstruovat, s argumenty, že hala je předimenzovaná a provoz přináší ztráty stovky tisíc ročně, se společně s městem dohodly na demolici a výstavbě nového multifunkčního dopravního terminálu. Pro potřeby cestujících chtějí adaptovat vedlejší křídlo. Na projekt za 200 milionů mají zajištěné dotace z Evropské unie. Mluvčí Českých drah Kateřina Šubová v červnu informovala, že stavení úřad již vydal stavební povolení. „Teď vybíráme realizátora. Od ledna příštího roku se může začít stavět,“ řekla Šubová.

Ministerstvo kultury mezitím dostalo novou žádost o zapsání nádraží do seznamu památek a zahájilo další správní řízení. Předkladatelé žádají především, aby nově zohlednilo výjimečnou skleněnou mozaiku v odbavovací hale. „Rozhodnutí by mělo padnout během několik dnů, maximálně do měsíce,“ řekla České televizi mluvčí ministerstva Helena Markusová.

Boj o nádraží v datech

  • Červen 2011: Zastupitelé Havířova odsouhlasili jednomyslně záměr zbourat vlakové nádraží v Havířově a postavit nový, moderní multifunkční dopravní terminál. S návrhem přišel majitel nádražní budovy České dráhy. Jde o společný projekt města a dopravce za 200 milionů korun s podstatným zajištěním financí z Evropské unie. Hlavními argumenty jsou vysoké provozní náklady zchátralé a předimenzované budovy.
  • Únor 2012: Sdružení Důl architektury podalo na ministerstvu kulturu žádost o zápis nádraží do seznamu kulturních nemovitých památek. Argumentuje unikátně zachovalým příkladem architektury takzvaného bruselského stylu.
  • Leden 2012: Národní památkový ústav doporučil zařadit nádraží do seznamu památek.
  • Květen 2012: Ministerstvo kultury žádost odmítlo.
  • Říjen 2012: Sdružení podalo návrh na přezkumné řízení proti rozhodnutí ministerstva kultury.
  • Březen 2013: Bývalá ministryně kultury Alena Hanáková zahájila přezkumné řízení.
  • Červen 2013: Přezkumné řízení skončilo se závěrem, že nádraží nepatří mezi kulturní památky. České dráhy mohou nádraží zbourat.
  • Srpen 2013: Demonstrace proti bourání nádraží. Bývalý ministr dopravy Zdeněk Žák odmítá demolici nádraží.
  • Září 2013: Poprvé zasedá krizový štáb, který hodnotí všechny možné varianty přestavby a dostavby havířovského terminálu při zachování nádražní budovy.
  • Listopad 2013: Nádraží žije - týden kulturních akcí na nádraží.
  • Prosinec 2013: Přechodný zvrat. Dozorčí rada Českých drah odstoupila od smlouvy na realizaci projektu Dopravní terminál města Havířov, jehož součástí byla demolice nádražní budovy. Město chce nahradit dosud vynaložené náklady na přípravu projektu - asi 3,5 milionů korun.
  • Leden 2014: Petice za zachování plastiky Směrník od sochaře Václava Urbana. Výstava prací studentů architektury z celé republiky, kteří řešili možné využití poloprázdné budovy havířovského nádraží.
  • Únor 2014: České dráhy zrušily předchozí odstoupení od smlouvy a vrátily se k původnímu záměru nového terminálu.
  • Březen 2014: Betonová plastika Směrník opustila po 45 letech prostor před nádražím. Dům architektury ji koupil za korunu od města a předal do majetku Národního památkového ústavu, který ji opraví a poté vystaví před novou budovou v Ostravě.
  • Duben 2014: Vychází najevo, že mozaika na nádraží, která je rovněž v bruselském stylu, je vytvořená podle návrhu světově proslulého umělce a sklářského výtvarníka Vladimíra Kopeckého. Další argument pro zachování nádraží.
  • Červen 2014: České dráhy a město Havířov oznamují, že mají stavební povolení na zahájení rekonstrukce nádraží i povolení na demolici stávající nádražní budovy.
  • Červenec 2014: Téměř 4 tisíce lidí už podepsalo petici proti bourání nádraží. Ministerstvo kultury bude na základě nové žádosti opět jednat o prohlášení kulturní památkou. Za zachování budovy se postavila Česká komora architektů. Také mezinárodní Visegrádský fond podpořil snahy zachránců.
Boj o budovu nádraží v Havířově