V areálu bývalé Poldi Kladno začala sanace staré ekologické zátěže

Kladno – V areálu bývalé Poldi Kladno začala první etapa odstraňování staré ekologické zátěže. Sanační firmě se už podařilo zbourat několik budov někdejší koksovny, teď začne těžit kontaminovanou zeminu. Zlikvidování zbytků z někdejší průmyslové výroby vyjde na 50 milionů - pomohou hlavně evropské fondy. Sanace by měla být hotová příští rok v říjnu.

Sanace bývalého areálu Poldi Kladno (zdroj: ČT24)

V průmyslové zóně se dříve používaly těžké kovy a i další zdraví nebezpečné látky, byly tam také zásobníky koksu. Město teď chce v zóně rozšířit hlavně lehký průmysl: „Už nyní se přihlásilo několik zájemců o zdejší pozemky, například i z okolních firem,“ uvedl náměstek primátora Miroslav Bernášek (ODS). Cenu pozemků zatím město nestanovilo. V areálu bývalé Poldi už teď funguje řada drobných podniků, které se zabývají třeba kovovýrobou.  

Nynější sanací se odstraňují základy dehtových zásobníků nebo části objektu amoniačky. Kontaminovaná zemina bude postupně odtěžena a podloží bude vyčištěno technologií vymývání a procesem biodegradace, což je rozklad nebezpečných látek pomocí mikroorganismů.    

Teď se ale revitalizuje jen část areálu, zahájení další etapy sanace by podle Bernáška mohlo začít do pěti let. Bude prý záležet hlavně na možnostech čerpání z evropských fondů. Další etapa je totiž mnohem rozsáhlejší - vyčištění až 300 zasažených hektarů by stálo minimálně tři miliardy korun.  

Kladno usiluje o revitalizaci už několik let

Výroba v kladenské staré průmyslové zóně, jejíž většinu zabíral právě areál bývalé Poldi, začala v roce 1889 založením Huti Poldi. Celkem zóna zabírá asi 500 hektarů. Sídlily zde někdejší slavné ocelářské závody a právě těžký průmysl zanechal na zdejších pozemcích ekologické zátěže. V posledních letech v zóně působí například logistická společnost Dachser, výrobce lékařského vybavení z chirurgické oceli Beznoska, elektrárna energetického holdingu Alpiq a řada menších firem.   

Po roce 1989 a následné privatizaci ale majitel areálu nepožádal o zařazení do seznamu fondu národního majetku, který měl ekologickou zátěž řešit. Pozemky pak byly řadu let bezprizorní. Městu patří v areálu jen část pozemků, přesto přibližně od roku 2010 usiluje vedení Kladna o revitalizaci zóny, protože upřednostňuje její znovuvyužití před vznikem zón nových.