Objekty po nejstarší elektrické dráze již nejsou k potřebě a chátrají


21. 8. 2014Aktualizováno21. 8. 2014, 09:00|Zdroj: ČT24

Tábor – V roce 1903 vyjel v Čechách první elektrický vlak. Bylo to na trati z Tábora do Bechyně, kterou postavil vynálezce a podnikatel František Křižík. Vlaky po trati jezdí dodnes – po dvouletém intermezzu s lehkými motorovými vozy se dokonce vrátily elektrické lokomotivy. Většina budov, které u ní Křižík a tehdejší Státní dráhy postavily, však už svému účelu neslouží. Nové využití se pro ně však nepodařilo najít – stala se z nich opuštěná místa.

Opuštěná místa: Budovy bechyňské železnice (zdroj: ČT24)

Počátky elektřiny na železnici se nesly ve zcela opačném než její vrcholná éra, která trvá dodnes – jako vhodné využití pro elektřinu se na samotném počátku elektrizace drah považovaly lokálky, kam přinesla velké úspory oproti dosud dominantní páře (spalovací motory tehdy na železnici ještě nebyly k dispozici). V Čechách začal věk elektřiny na železnici se stavbou dvou jihočeských lokálek. Jako první vznikla ta z Tábora do Bechyně. Spolu s železnicí postavila firma Křižík také veškerou infrastrukturu, v prvé řadě šlo o parní elektrárnu, která celou trať poháněla. Vznikla v Táboře na břehu Lužnice hned vedle železničního mostu.

Stará železniční elektrárna však zřejmě v 50. letech ztratila svoji původní funkci. Nahradila ji měnírna v Malšicích. Budova parní elektrárny později sloužila jako městská kotelna či sklad. Ačkoli jde o významnou technickou památku, která by snadno mohla lákat turisty, podobně jako například jiná Křižíkova elektrárna – vodní v Písku – chátrá. Slouží pouze jako dočasné přístřeší pro lodě táborských veslařů, je počmáraná, uvnitř téměř nic nepřipomíná její slavnou minulost. Táborská radnice hovoří o rekonstrukci, ovšem bez jakýchkoli závazných údajů – například termínu opravy. Podle místostarostky Lenky Horejskové by mělo jít o nové táborské výstavní a kulturní centrum. „Část by byla věnovaná elektrické dráze a Křižíkovi. Byl by tady prostor pro výstavy. Dětské hřiště, mola pro vodáky,“ nastínila místostarostka.

V centru Tábora zůstala po Křižíkovi a jeho elektrické dráze ještě jedna budova – stará trafostanice, která dodávala elektřinu i do města. Její stav je ještě horší, než je tomu u parní elektrárny, stojí přitom na mnohem viditelnějším místě. I ji chce město opravit, v případě trafostanice již je vize konkrétnější – připravené je její připojení na elektřinu a vodovod, oprava sociálního zařízení i střechy. Využití je potom nasnadě. „Nemáme žádný kulturní klub, takže tato budova by tu funkci mohla plnit,“ uvedla Lenka Horejsková.

Opuštěné nádraží na trati Tábor–Bechyně by chtěla odkoupit obec
Zdroj: ČT24

Bechyňská lokálka ovšem sdílí i bolest mnoha dalších obdobných tratí v Česku – prázdná nádraží. Například budova stanice Sudoměřice u Bechyně má již léta zavřenou čekárnu, dávno zde již vlaky nezdraví výpravčí a prázdný je také nádražní byt. Zatímco například na Jindřichohradecku provozuje soukromá společnost stará nádraží jako hotely, státní železniční správa o něčem takovém na Táborsku ani v nejmenším neuvažuje. „Nabízí se řešení buď budovu prodat s určitými věcnými břemeny, anebo ji nahradit přístřeškem pro cestující,“ uvedl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Tesař. Budovu chce získat obec, která by mohla najít způsob, jak staré nádraží oživit. Cesty radnic k nádražním budovám jsou však trnité a často neúspěšné. U sudoměřického nádraží tak – na rozdíl od táborských technických památek – zatím není žádná představa, jak ji opět oživit. Aby přestala být opuštěným místem.

Opuštěná místa kamerou ČT: