Klatovy – Ministerstvo životního prostředí definitivně zamítlo dvě ze tří podaných žádostí o průzkum ložisek zlata a wolframu v Kašperských Horách. Uvedla to starostka Bohuslava Bernardová. „Zatím je klid před bouří. Co bude dál, nedokážu říci. Těžaři namítají, že chtějí jenom zkoumat a ne těžit. Ale kdo by dával peníze do průzkumu a nechtěl by to zpátky,“ uvedla starostka. Těžařům se podle jejich vyjádření vyplatí i jeden gram suroviny na tunu horniny, v oblasti je přitom podle starostky výnos desetinásobný.
Kašperské Hory slaví dílčí vítězství v boji proti těžbě zlata
Ministerstvo definitivně zamítlo dvě ze tří žádostí (zdroj: ČT24)
Podle starostky neexistuje jiná než kyanidová metoda získávání zlata, která je podle českých zákonů zakázaná. „Firmy se hlavně snaží o změnu horního, geologického zákona a změnu vládní surovinové politiky. Tyto dokumenty jsou pro nás klíčové,“ uvedla Bernardová. Současná vláda má podle starostky v programovém prohlášení, že nebude povolovat ani průzkum, natož těžbu.
Firma Treasure Valley Holding má prý v katastru obce skoupeno asi 50 hektarů pozemků – podle starostky čeká na možnou změnu zákona, podle níž by nerosty v zemi nemusely patřit státu, ale staly by se součástí pozemku. Podle dřívějších průzkumů ukrývají ložiska pod městem zlato za zhruba 130 miliard korun a wolfram za dalších dvacet miliard.
„Zásadní pro nás je, že doprovodným prvkem zlata a wolframu je arsen, který je jedovatý. Muselo by se to vytěžit společně. Otrávilo by to ovzduší i vodu,“ obává se starostka. Zbytky z těžby zlata a wolframu by se měly podle plánů těžebních firem z 90. let minulého století ukládat do 50 metrů vysoké nádrže pod hradem Kašperk.
Proti těžba zlata a wolframu se podepisovala i petice, do Senátu nakonec přišla s 12 tisíci podpisy. Horní komora se pak letos obce zastala, když vládě doporučila, aby průzkum odmítla. „My jsme vyzvali vládu, aby naplnila své programové prohlášení a do zákona promítla zákaz průzkumu těžby těchto nalezišť,“ uvedl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).
Proti těžbě navíc protestovala i řada nevládních organizací. Kromě zásahu do krajiny se lidé obávají hlavně znečištění vodních toků. „Zde konkrétně se jedná hlavně o Zlatý potok a na něj navazují toky jako Otava nebo i Vltava,“ uvedla Jitka Rutkayová z Jihočeské univerzity.