Ostrava - Hluchý, trpící halucinacemi a strachem z šílenství složil roku 1882 Bedřich Smetana své poslední dramatické dílo - komicko-romantickou operu Čertova stěna, která patří k nejméně hraným operám skladatele symbolizujícího českou moderní národní hudbu. Na objednávku festivalu Smetanova Litomyšl ji nastudovalo Národní divadlo moravskoslezské. Podle inscenátorů je to pozoruhodná opera plná hudební fantazie. Trpící Smetana do ní vložil i svou vlastní touhu po lásce, vykoupení a zboření „ďáblovy stěny“, která ho oddělovala od světa. Zatímco hrdina opery se dočká štěstí, skladatel umírá v ústavu pro choromyslné dva roky po neúspěšné premiéře.
Čertova stěna kombinuje folklor, ďábelskost a hluboký cit
Reportáž Tomáše Vzorka (zdroj: ČT24)
Podobně jako v případě oper Hubička a Tajemství napsala libreto Čertovy stěny Eliška Krásnohorská. Spisovatelka se volně inspirovala osudy představitelů rodu Rožmberků. Zpracovala téma námluv Voka Vítkovice, které okořenila legendou z Povltaví o čertovi, jenž chtěl zatopit Vyšebrodský klášter. Klášteru podle libreta slibuje všechen majetek pan Vok, který žije osaměle a nehodlá se ženit, i když ho všichni nabádají k zachování rodu. Teprve když se objeví krásná hraběnka Hedvika, probudí se v něm city. Ďábel převlečený za poustevníka ale svádí všechny aktéry k nečestnostem, také postaví na Vltavě hráz, pomocí které chce zatopit klášter i s lidmi. Přemůže ho však Kristův kříž v rukou dobrých lidí a vše končí zásnubami.
Hádanka pro kritiky
Inscenátoři v čele s režisérem a ředitelem divadla Jiřím Nekvasilem a dirigentem Robertem Jindrou zvolili klasické zpracování opery. Čertova stěna se sice hraje podstatně méně než Smetanova Prodaná nevěsta nebo Libuše, i tak ji opakovaně uvedly všechny české operní scény. „Čertova stěna nebyla při své premiéře v Prozatimním divadle dobře přijata. Svádí se to na chabou výpravu a špatné obsazení. Od té doby je zvykem ji neustále vylepšovat. Myslím si však, že není dobré být chytřejší než to dílo,“ vysvětloval Jiří Nekvasil.
GALERIE
Lucie Kašpárková jako Katuška a Aleš Briscein jako rytíř Jarek v představení Čertova stěna. autor: Martin Popelář, zdroj: NDM
Podle dobových kritiků vytvořil skladatel, který ztrácel rozum vlivem degenerativní choroby, úpadkový kus, které nedosahuje kvalit Hubičky a Tajemství. Pro některé obdivovatele Smetany je to pozoruhodné dílo, které mimo jiné disonancemi a zkratkovitostí předjímá hudbu 20. století. Sám Smetana tušil, že Čertova stěna nebude přijata bez výhrad. „Moje opera bude hádankou pro mnohého kritika,“ zapsal si při práci na partituře.
Inspirace Wagnerem
Hudební ředitel ostravské opery a dirigent inscenace Robert Jindra vidí základní inspiraci v hudbě Richarda Wagnera. „Smetana se nechal Wagnerem inspirovat, nakonec ale vytvořil svébytný hudební jazyk. Například ve třetím jednání můžeme vysledovat velmi originální harmonické postupy,“ uvedl Jindra. V Čertově stěně se podle něho prolínají tři hudebně-tématické roviny. „Je to český folklor, ďábelskost a niterné vyjádření hloubky milostného citu,“ uvedl Jindra.
Max Švabinský / Bedřich Smetana
Ostrava je v současné době jediné divadlo na světě, které Čertovu stěnu hraje. Vedle Nekvasila a Jindry se na inscenaci podíleli scénograf David Bazika nebo kostýmní výtvarnice Marta Roszkopfová. V hlavní roli pana Voka se střídají barytonisté Martin Bárta a Ivan Kusnjer. První premiéra je ve čtvrtek 12., druhá v sobotu 14. června v Divadle Antonína Dvořáka v Ostravě.