Němčice nad Hanou - Až devadesát procent nálezů cenných historických předmětů končí podle archeologického ústavu v soukromých sbírkách. Z nalezišť je odnášejí hlavně takzvaní amatérští detektoráři. Třeba z kulturní památky v Němčicích nad Hanou takto zmizelo nejméně 5 tisíc zlatých a stříbrných mincí. Jak podchytit hledání archeologických předmětů pomocí detektorů kovů, se bude zabývat dnešní Historie.cs na ČT24.
Skoro všechny cenné nálezy končí u lovců pokladů
Poklady končí většinou v soukromých sbírkách (zdroj: ČT24)
Pro laika obyčejné pole, pro znalce historie studnice plná pokladů. Co centimetr to možný střípek do mozaiky vykreslující více než dva tisíce let staré významné keltské centrum. Archeoložka Jana Čižmářová sem jezdí bádat přes deset let a pořád má i pouhým okem co nacházet. „Je tady spousta mincí jak stříbrných, tak zlatých, šperky, zbraně i nářadí,“ uvedla kurátorka Moravského zemského muzea.
Pole s cenným dědictvím do Němčic nad Hanou netáhnou jen odborníky. Jen co se setmí, vydávají se sem desítky takzvaných lovců pokladů - v ruce s detektory. Zbyněk Černý byl dlouho jedním z nich. S bohatstvím předků ale nekšeftoval, dával ho do muzea. „Řekl jsem si, že když tyto sbírky budou v muzeu, tak zjistí, co to bylo za lokalitu, jak dlouho tam ti lidí žili a všechno o jejich životě,“ prohlásil amatérský detektorář.
Na lovce pokladů čeká tučná pokuta
O tom, že sem detektoráři často míří, svědčí čerstvé stopy od bot a kol aut. Tito lidé ale mají jiný záměr než nadšenec Černý. Zlatá a stříbrná platidla prodávají hlavně do zahraničí. Za to jim hrozí vysoké pokuty. Stejně jako dvojici, kterou nedávno policie na naleziště chytla. „Obviněným byla uložena pokuta v řádu kolem deseti tisíc, byly jim zabaveny detektory,“ konstatoval vedoucí odboru kultury a památkové péče na Krajském úřadě v Olomouci Jindřich Garčic.
Zlodějů je podstatně více než poctivců, kteří věci odevzdávají do muzea. Nálezné, které jim mohou nabídnout, je totiž několikanásobně nižší, než dostanou nepoctivci od sběratelů.