Brno – Na Květnou neděli začíná v Brně tradiční Velikonoční festival duchovní hudby. Unikátní festival nabídne šest koncertů v šesti brněnských kostelech. Hudební cyklus zahájí brněnská filharmonie, už v pondělí přestaví Iva Bittová ve světové premiéře svůj nejnovější projekt Tenebrae.
Velikonoce oslaví Brno tradičně také hudbou
Nedělní zahajovací koncert patří brněnské filharmonii a Slovenskému filharmonickému sboru. Pod taktovkou dirigenta Libora Peška a sbormistryně Blanky Juhaňákové zazní emotivní skladba Antonína Dvořáka Stabat Mater. „Náš ve světě nejznámější hudební skladatel ji složil v době, kdy v důsledku postupné ztráty svých tří dětí prožíval nejtragičtější období života,“ upřesnila PR manažerka brněnské filharmonie Lenka Němcová. Organizátoři si tak chtějí připomenout 110. výročí úmrtí věhlasného skladatele. Koncert byl dopředu vyprodaný.
O den později rozezní kostel sv. Jakuba v centru jihomoravské metropole zpěv a housle Ivy Bittové. V komorním projektu zaznějí středověké chorální zpěvy z Jistebnického kancionálu a zhudebněné verše jezuity Matěje Tannera. Součástí projektu Tenebrae je projekce objektů sochaře Pavla Hřebíčka.
Srbskou duchovní hudbu představí v Brně otec šéfdirigenta Markoviče
Festival se chlubí i účastní zahraničních hudebníků. Do Brna letos přijede Bělehradský komorní sbor, který předvede program na způsob velikonoční meditace. Sbormistrem souboru je Vladimir Marković, otec šéfdirigenta brněnské filharmonie Aleksandara Markoviče.
„Srbská duchovní hudba je velmi krásná a podmanivá, stojí na duchovních hodnotách našich lidí. V Evropě byla dlouho téměř zcela neznámá. To se ale v poslední době změnilo. Jsem si jistý, že Liturgie sv. Jana Zlatoústého, kterou představíme na koncertě v Brně, ukáže jeho inspirativnost, schopnosti a duchovní rozměr,“ vysvětlil Vladimir Marković.
Dramaturgii festivalu ocenil i skladatel a muzikolog Miloš Štědroň. „Mladým lidem, kteří to dělají s velkou erudicí a chutí, se podařilo něco, co má velký přesah. Takovýto festival se může stát brzy evropskou záležitostí,“ reagoval skladatel.
Program festivalu
13. 4. Antonín Dvořák: Stabat mater (kostel sv. Janů)
Nejen k připomenutí 110. výročí úmrtí našeho nejznámějšího hudebního skladatele zazní v úvodu festivalu jeho emotivní a pozoruhodná skladba Stabat Mater.
14. 4. Tenebrae: Iva Bittová a přátelé (kostel sv. Jakuba)
V komorním projektu zaznějí středověké chorální zpěvy z Jistebnického kancionálu a Ivou Bittovou zhudebněné verše jezuity Matěje Tannera. Tenebrae doplňuje improvizovaný rozhovor houslí, violy a varhan a projekce objektů sochaře Pavla Hřebíčka.
15. 4. Helena hledající kříž (kostel sv. Michala)
Uvedení oratoria o hledání a nalezení Svatého kříže v Jeruzalémě, zhudebněného jedním z nejlepších barokních skladatelů, navazuje na dávnou brněnskou tradici, kdy v postní době zaznívala oratoria v mnoha zdejších chrámech i palácích.
16. – 18. 4. Temné hodinky festivalu – tři volně přístupné koncerty (kostel Nanebevzetí Panny Marie)
23. 4. Velikonoce na konci 16. století (kostel Nanebevzetí Panny Marie)
Přední české soubory zaměřené na hudbu 16. a 17. století spojí své síly k provedení vzácně uváděných velikonočních motet Jacoba Handla Galla v neobvykle slavnostním zvuku.
25. 4. Srbská ortodoxní liturgie (katedrála sv. Petra a Pavla)
Z prostorného kůru brněnské katedrály zazní na způsob velikonoční meditace program Bělehradského komorního sboru, který představí pravoslavnou liturgii v jejích méně známých podobách.
27. 4. Oriens: Východní reflexe (bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně)
Janáčkova Glagolská mše náleží mezi nejvýznamnější skladby 20. století. Zazní společně s jednoduše působivou skladbou Sinfonia sacra Andrzeje Panufnika, od jehož narození uplyne v roce 2014 sto let.
(zdroj: Filharmonie Brno)