Starostka Rožnova: Je to, jako když vyhořelo Národní divadlo

• izi

4. 3. 20144. 3. 2014, 10:45|Zdroj: ČT24

obrázek

Zdroj: ČT24

Rožnov pod Radhoštěm - Vedení Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm dnes vyhlásilo veřejnou sbírku na obnovu vyhořelé chaty Libušín. Oheň poničil hlavně pravou, umělecky nejhodnotnější část budovy. Požár turistické chaty, která vznikla podle návrhu architekta Jurkoviče, přirovnalo vedení muzea k požáru pražského Národního divadla. Podle prvních odhadů způsobily plameny škodu minimálně 80 milionů korun.

Podle historiků nevyčíslitelná ztráta: více než sto let stará chata Libušín na beskydských Pustevnách v noci z neděle na pondělí vyhořela. Valašské muzeum v přírodě, které památku spravuje, už v pondělí ujistilo, že se bude snažit objekt obnovit. „Jsme přesvědčeni, že Libušín bude obnoven. Některé věci sice obnovit nepůjdou, bude třeba je udělat nové, dokumentace však máme dost,“ ujistil ředitel muzea Jindřich Ondruš, který se dnes sešel se čtrnáctkou východomoravských starostů.

„Poškození je tak rozsáhlé, že pojistka vše nepokryje. Zřejmě bude nutné získat nové stavební povolení,“ upozornil už předem Ondruš, který se zavázal, že Valašské muzeum bude koordinovat nejen finanční sbírku, ale také stavební práce. Odpoledne se vedení muzea sešlo se statikem, který potvrdil, že pravá straná objektu bude muset jít k zemi.

Sbírka na obnovu Libušína

Příspěvky na opravu vyhořelé Jurkovičovy chaty je možné posílat na účet 107-6978880207/0100. Finanční sbírku spravuje Valašské muzeum v přírodě.

Ochotu pomoci s obnovou Libušína vyjádřilo i vedení kraje. „Jde nejen o připomínku působení architekta Dušana Jurkoviče, ale obecně o součást typické architektury našeho kraje. V rámci evropské trasy mapující Jurkovičovo dílo tak vznikne výrazná mezera,“ uvedl hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák (ČSSD) s tím, že se jedná o jeden z nejvýznamnějších symbolů Zlínska.

„Nejen pro Valachy, ale pro celou republiku je to katastrofa, jako by hořelo Národní divadlo. Musí dojít k obnově a zprovoznění. Je to neodmyslitelná stavba s významem pro cestovní ruch Pusteven,“ upozornila starostka Rožnova pod Radhoštěm Markéta Blinková (ODS). K pražské národní tragédii ze srpna roku 1881 bývá včerejší požár přirovnáván nejčastěji.

Areál na Pustevnách tvoří výletní ubytovny. Objekt Libušín, pojmenovaný po bájné kněžně Libuši, byl otevřen v roce 1899. Jurkovičovy stavby vynikají vyřezávanými dřevěnými prvky i výraznou barevností – a to zvenku i uvnitř. Interiéry Libušína zdobily motivy z valašských i slovenských pověstí. Maloval je akademický malíř Karel Štapfer podle návrhů Mikoláše Alše. K unikátům patřily i tři secesní lustry, příborník, skleník či hodiny. Kolem stolu bylo umístěno 100 vyřezávaných židlí. Podle odborníků patří Libušín k nejcennějším dílům, která architekt Jurkovič navrhl.

Stavby na Pustevnách vznikaly podle principů skládání a kombinování různých prvků a motivů lidového stavitelství. Tyto byly převzaty jak z lokalit Valašska, tak ze Slovenska. Stavby na Pustevnách vynesly Jurkovičovi označení „Básník dřeva“.

Libušín byl po rekonstrukci otevřen na konci roku 1999. Oprava si vyžádala 25 milionů korun. Loni na jaře byly vyměněny shnilé stoleté trámy za nové, neboť byla narušena statika, objekt se nakláněl a hrozilo jeho zřícení.

Chata začala hořet po půlnoci v noci z neděle na pondělí, hasiči dostali požár pod kontrolu před třetí hodinou ranní. Na místě zasahovalo přes 70 hasičů. Příčina požáru zatím není známá. Oheň zachvátil především pravou část budovy a nejvíce umělecky hodnotnou jídelnu. Levá část objektu – Stará Pustevna – je na tom o poznání lépe.

Plameny se v noci z interiérů chaty rozšířily kvůli větru i po střeše, jejíž konstrukce se zbortila. Hasiči museli vynést ven dvě propanbutanové láhve. V hořícím objektu nikdo nebyl a nebylo hlášeno ani žádné zranění hasičů.

Nehoda, nebo úmysl?

Požár vzácné památky vyšetřuje i policie, konkrétně zlínští kriminalisté. „Hlavním důvodem, proč se případu bude věnovat krajská kriminálka, je fakt, že škoda se odhaduje až na osmdesát milionů korun a nevylučuje se ani cizí zavinění,“ potvrdila policejní mluvčí Jana Macalíková s tím, že policisté budou předběžně požár kvalifikovat jako trestný čin obecné ohrožení.

„Je možné, že v průběhu vyšetřování vyvstanou nové skutečnosti, na základě kterých budeme kvalifikaci měnit. Vzhledem k tomu, že se prozatím nenašel důkaz, který by potvrdil jako příčinu požáru technickou závadu, nemůžeme vyloučit ani úmyslné jednání. Nicméně zároveň neznáme motiv, kvůli kterému by měl případný pachatel secesní stavbu zapálit,“ upozornila Macalíková. Vyšetřování příčin požáru bude pokračovat i dnes. Policie se dohodla s hasiči, že budou společně požářiště rozebírat a odklízet trosky, a přitom hledat stopy, které by mohly požár objasnit. „Do konce ohledání bude celý objekt hlídat Policie ČR,“ uzavřela Macalíková.

Objekt byl provozován externím nájemcem, se kterým byla uzavřena nájemní smlouva na provoz Libušína i vedle stojícího ubytovacího zařízení Maměnky, kterého se požár nedotkl.

Dušan Samo Jurkovič (23. srpna 1868 Turá Lúka – 21. prosince 1947 Bratislava) byl slovenský architekt, návrhář nábytku a etnograf. Byl výrazným představitelem secesní architektury. Vytvořil velice osobitý „národní styl“, výrazně ovlivněný lidovou architekturou. Inspiraci hledal i u anglického hnutí Arts and Crafts. V letech 1884–88 studoval na Státní uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Po návratu do Martina spolupracoval s lidovými tesaři z Oravy u stavitele Bully. Poté odešel pracovat do Vsetína, kde u stavitele Michala Urbánka studoval valašské lidové stavby. S Michalem Urbánkem navrhoval valašskou dědinu a další folklorní stavby pro národopisnou výstavu v Praze. Od r. 1896 působil Dušan Jurkovič jako samostatný architekt v Brně. Za 1. světové války realizoval řadu vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské Haliči. Roku 1919 se stal přednostou Památkového úřadu v Bratislavě.