Praha – Metrostav se s pražským magistrátem nedohodl na řešení problémů spojených s výstavbou tunelu Blanka. Městu se tak nepodařilo odvrátit hrozící přerušení stavby. Firma patrně případ předá rozhodčímu soudu, u kterého chce docílit proplacení faktur na zhruba 2,1 miliardy korun, sdělil mluvčí Metrostavu František Polák. „Ke shodě bohužel nedošlo, a proto se obě strany dohodly, že Metrostav uplatní požadavek na proplacení vyfakturovaných prací u rozhodčího soudu, a to ve zkráceném řízení,“ uvedl Polák. Dodal však, že jednání pokračují a firma „nevede válku“. Praha trvá na tom, aby Metrostav stavbu Blanky nepřerušil. Jak toho chce dosáhnout, nesdělila. Zároveň prý neví, jak dluh 2,1 miliardy zaplatit.
Metrostav se s Prahou na řešení dostavby tunelu Blanka nedohodl
Šest kilometrů asfaltu, betonu a problémů – to je teď tunelový komplex Blanka možná nejvíce v pětileté historii stavby. Jen několik měsíců před plánovaným otevřením rozsáhlého tunelového komplexu míří spor mezi investorem a stavební firmou k rozhodčímu soudu – a zatím se 7. prosince stavba Blanky přeruší. Aby se tak nestalo, sešly se špičky Prahy a Metrostavu, avšak bezvýsledně. „My jsme vyčerpali všechny možnosti smlouvy, a proto se obrátíme na soud,“ uvedl mluvčí Metrostavu František Polák. Dodal však, že jednání budou ještě pokračovat. „Pokud se vše vyřeší, jsme připraveni okamžitě začít stavět,“ podotkl mluvčí.
Magistrát usiluje o to, aby práce na tunelu neskončily. „Pokračují jednání a bude záležet na Metrostavu, zda podá žalobu, s tím, že Praha dále trvá na tom, aby stavba pokračovala,“ uvedl pražský primátor Tomáš Hudeček.
Město tvrdí, že peníze na stavbu má, ale nezná způsob, jak je legálně vyplatit
Problémy s proplácením faktur za vícepráce se objevily před několika měsíci a dluh Prahy se postupně vyšplhal na více než 2,1 miliardy korun. Metrostav proto minulou středu oznámil, že 7. prosince stavbu zastaví. Vedení města pak reagovalo oznámením, že smlouva s firmou je od počátku neplatná. Město tvrdí, že peníze na stavbu má, ale nezná způsob, jak je legálně vyplatit. Podle Poláka proto Praha chce předmět sporu ještě rozšířit o posouzení platnosti smlouvy mezi městem a firmou.
Bohuslav Svoboda, bývalý primátor hl. m. Prahy:
„Já to vnímám jako zastírací manévr, protože pan Hudeček neví, jak postupovat dál. Tak zase vytáhl své oblíbené modré desky a říká, že problém je někde jinde. Problém je u pana primátora. Buď je schopen tu situaci řešit, pak je to v pořádku. Pokud není, měl by funkci složit a dát ji někomu, kdo situaci vyřešit dokáže.“
Podle magistrátu je jediným možným řešením stavbu dokončit, převzít a zaplatit. Toho chce docílit bez ohledu na to, zda je smlouva s Metrostavem platná, či neplatná. Jak zaplatit a nejít za to do vězení, však vedení města neví. „V případě, že bychom zaplatili a pak by se ukázalo, že je smlouva neplatná, všichni v této radě čelíme trestnímu oznámení, že postupujeme v rozporu s péčí řádného hospodáře,“ řekl náměstek primátora Jiří Nouza (TOP 09).
Neplatnost smlouvy Praha zdůvodňuje tím, že nebyla součástí usnesení rady a neprojednalo ji ani zastupitelstvo. Smlouvy byly podepsány v éře exprimátora Pavla Béma (ODS). Problematická je i stavba Trojského mostu, který je součástí komplexu staveb. Na most údajně není řádná smlouva. Původní cena půl miliardy se navíc navýšila až na odhadovaných 1,2 miliardy korun.
GALERIE
videogallery_395239
Zpožděná Blanka má problémy na každém kroku
Stavbu provází i další problémy. Podle zprávy magistrátního kontrolního odboru například nesouhlasí částky v seznamu dokladů k jednotlivým stavbám předložené odborem účetnictví s částkami vedenými odborem městského investora. Rozdíl v částkách za stavební část je až 400 milionů. „Díky uvedeným nesrovnalostem se účetnictví může jevit jako nesprávné, neúplné, neprůkazné, nesrozumitelné a nepřehledné,“ píše se v materiálu odboru kontrolních činností.
Redaktor deníku 5plus2 Marek Pokorný:
„Jde o to, že stavba prošla spoustou změn. Podle zákona musí platit původně vysoutěžená cena, která se smí zvednout maximálně o 20 procent, jinak musí jít do nové soutěže. Zde je již polovina Blanky mimo limit, současně se staví trochu něco jiného, než bylo vysoutěženo.“
Tunel Blanka měl být původně zprovozněn v roce 2011, termín se ale odsunul na jaro 2014. Cena stavebních prací i technologie měla být zhruba 26 miliard korun, nyní se ale hovoří o více než desetimiliardovém nárůstu. Roční náklady na zastavení a konzervaci stavby odhaduje Praha na 1,6 miliardy korun.
Výjezd z tunelů komplexu Blanka na Letné
Stavbu tunelu Blanka schválila Praha už koncem 90. let
Polovina 90. let: Praha se rozhodovala mezi třemi variantami severozápadní části městského dopravního okruhu pod názvy Dana, Hana a Blanka. Přednost nakonec dostala posledně jmenovaná verze, jejíž trasa vede z velké části pod Stromovkou.
Červen 2001: Náklady na vybudování severozápadní části vnitřního okruhu Prahy se odhadovaly na 16 miliard korun.
Září 2003: Město uvažovalo o tom, že zapojí do financování výstavby komplexu Blanka soukromé investory v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru. Radní Radovan Šteiner v této souvislosti odhadl náklady na výstavbu na více než 20 miliard.
Prosinec 2004: Zpřesněný odhad nákladů na severozápadní část okruhu hovořil o 22 miliardách.
26. září 2006: Pražští radní vybrali vítěze tendru na výstavbu Blanky. Stala se jím společnost Metrostav, jež nabídla cenu 21,2 miliardy korun s DPH. Další zhruba tři miliardy měly stát technologie nebo sledování případného pohybu domů. Stavební práce měly být hotovy v roce 2011.
Červen 2007: Na Letné začali dělníci s přípravnými pracemi před hloubením tunelů, už od jara se pracovalo v Troji.
20. května 2008: V pražské Stromovce se kvůli stavbě tunelu propadla půda, podobná nehoda se v parku stala i o 5 měsíců později. Naposledy se rozestavěný tunel propadl v červenci 2010, a to u ministerstva kultury v Praze 6.
19. června 2008: Tehdejší primátor Pavel Bém (ODS) řekl, že odpracuje 50 hodin ve prospěch sdružení Auto*Mat, pokud bude komplex Blanka stát více než 25,7 miliardy korun. Aktivisté v té době odhadovali, že cena bude vyšší zhruba o 15 miliard.
Listopad 2009: Společnost IDS, jež řídí pro město výstavbu Blanky, přiznala, že se budování celého komplexu o 13 měsíců zpozdí. Termínem otevření měl být prosinec 2012.
12. ledna 2010: Byl zcela proražen první tubus tunelu; ražba posledního skončila v červenci 2011.
11. února 2010: Metrostav informoval, že změna výše DPH prodraží komplex Blanka asi o 700 milionů korun.
Únor 2011: Nový primátor Bohuslav Svoboda, který přišel do čela magistrátu po volbách na podzim 2010, uvedl, že se Blanka prodraží asi o deset miliard korun. Navýšení na 37 miliard způsobily dodatečně přidané části stavby (pět miliard), dražší technologie (miliarda) nebo inflační valorizace (3,5 miliardy).
9. srpna 2011: Náměstek primátora Karel Březina (ČSSD) řekl, že tunel by měl začít fungovat v první polovině roku 2014 (později se objevil termín 1. května 2014). Důvodem odložení byly finanční potíže města.
Říjen 2011: Vedení Prahy oznámilo, že vyjednalo snížení nákladů na stavbu, město přesto za tunel zaplatí minimálně 36 miliard korun. Podle Březiny se nalezly úspory u dodavatelů i u požadavků například městských částí.
Květen 2012: Město přestalo Metrostavu proplácet faktury za Blanku. Důvodem bylo výrazné prodražení a obava vedení města z možného konfliktu se zákonem o veřejných zakázkách.
Prosinec 2012: Pražští radní schválili kategorizaci faktur za Blanku, chtěli se tak vypořádat s rostoucími dluhy. Faktury rozdělili do tří skupin podle závažnosti problému, do letošního léta Praha vyplatila Metrostavu zhruba půl miliardy korun.
17. září 2013: Objevily se informace, že rozhodnutí radních o kategorizaci prověřují kriminalisté.
20. listopadu 2013: Metrostav oznámil, že 7. prosince přeruší výstavbu Blanky, protože mu magistrát dluží už přes 2,1 miliardy korun. Primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) poté prohlásil, že smlouva s Metrostavem je podle vedení města od začátku neplatná, nikdy ji totiž údajně neprojednala ani rada, ani zastupitelstvo.
29. listopadu 2013: Společnost Metrostav se s pražským magistrátem nedohodla na řešení problémů spojených s výstavbou Blanky. Firma případ předá k rozhodčímu soudu, u něhož bude chtít docílit proplacení faktur na zhruba 2,1 miliardy korun.