Praha – „Bez bojujícího vojska náš nárok na samostatný stát zůstane málo povšimnut,“ řekl Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1916. Ještě o pár let dříve přitom byl budoucí první český prezident výrazným odpůrcem vojenského řešení problémů. Na počátku první světové války ale pochopil, že pro uznání nového státu není důležitá jen diplomacie, ale také její podpora aktivně bojujících vojenských jednotek. Vztah Masaryka k armádě teď připomene výstava na brněnské Univerzitě obrany.
Masaryk a armáda: Ze zarytého odpůrce nejoblíbenějším velitelem
V první části své kariéry byl Masaryk známým pacifistou, v té době ostatně příliš nepochyboval ani o smyslu Rakouska-Uherska jako státu a jeho cílem byla spíše větší autonomie Čechů v rámci monarchie. „Změna vztahu Masaryka k armádě a k vojenství se datuje k počátku první světové války,“ řekl historik Univerzity obrany František Hanzlík.
Právě tehdy se totiž Masaryk rozhodoval, zda zůstane loajální k Rakousku-Uhersku, nebo jestli vystoupí proti monarchii a postaví se za vznik samostatného Československého státu. „Získával informace o očekávaném průběhu války,“ vysvětlil Hanzlík. Právě při jednání s rakousko-uherskou vládou Masaryk zjistil, že pokud Rakousko-Uhersko vyhraje válku, budou o jeho budoucnosti rozhodovat vojáci, kteří tehdy nebyli nakloněni vzniku samostatných států včetně toho československého.
Výstava představuje život prezidenta a jeho vztah k armádě
Na počátku války Masaryk usiloval o souhlas vedoucích činitelů dohodových států se vznikem republiky spíše diplomaticky, brzy ale od vrcholných představitelů států Dohody pocítil určitou nedůvěru. „U vedoucích představitelů dohodových států narážel na otázku, koho vlastně reprezentuje a zdali vlastně jsou Češi a Slováci za tento stát ochotni bojovat,“ řekl Hanzlík.
Právě od tohoto momentu začal Masaryk podporovat vznik českých vojenských jednotek v zahraničí, které se pak účastnily bojů na straně dohodových států. V Itálii, Francii, Rusku a Americe tak vzniklo vojsko státu, který ještě neexistoval, s více než sto tisíci vojáky.
Za první světové války bojovalo za československou samostatnost v legiích a ve spojeneckých armádách přes 130 tisíc Čechů a Slováků. Jen v Americe bojovalo 30 000 dobrovolníků Čechů a 12 000 Slováků, další krajané nastoupili do legií ve Franci.
Přestože samostatné Československo vzniklo až o čtyři roky později, první dvě československé vojenské jednotky existovaly na konci září roku 1914. Byla to Česká družina v Rusku a rota Nazdar ve Francii.
Respekt vojáků měl v této době Masaryk veliký, navštěvoval formující se jednotky v Itálii a Francii a po roce 1917 i v Rusku. „Mezi vojáky byl nejoblíbenější osobností,“ řekl Hanzlík, podle něhož Masaryka při jeho návštěvách vojáci přijímali velice kladně. Masaryk byl zároveň tím, kdo v Itálii a Francii předjednával podmínky pro působení českých legionářů.
Naopak uvnitř Rakouska-Uherska byl odpor prakticky nemožný, vznikla proto organizace Mafie, která Masaryka informovala o perzekuci Čechů bojujících proti monarchii. Těchto informací pak Masaryk využíval při svém diplomatickém jednání s představiteli Dohody.
I po vzniku republiky zůstával význam armády pro Masaryka velký, a tak i v hradní stráži měl první prezident po jedné rotě z italských, francouzských i ruských legií, stejně jako z českého odboje.
Rozhovor s Františkem Hanzlíkem (zdroj: ČT24)
Na brněnské Univerzitě obrany začíná putovní výstava Tomáš Garrigue Masaryk a armáda. Výstava popisuje nejen život TGM, ale také jeho úzké propojení s československými legionáři a později s armádou samostatného státu. Představuje jeho vize o budování armády i jejím významu pro společnost. Výstava byla vytvořena v rámci dlouhodobého projektu LEGIE 100, který je jedním ze stěžejních projektů Československé obce legionářské. Výstavu tvoří dvacet panelů a několik desítek trojrozměrných exponátů. Výstava potrvá od 9. října do 6. listopadu 2013 a ve vestibulu budovy UO v ulici Kounicova 44 bude veřejnosti přístupná v pracovní dny od 8 do 16 hodin.
Vydáno pod