Karlovy Vary - Centrum pro světové dědictví UNESCO v Paříži rozhoduje, jestli na svůj prestižní seznam památek zařadí Mariánské Lázně, Karlovy Vary a Františkovy Lázně, tedy tři západočeská města označovaná jako lázeňský triangl. Lidé z kultury tvrdí, že šance uspět jsou veliké. Jasno bude do pěti let.
Západočeský lázeňský trojúhelník usiluje o zapsání na seznam UNESCA
Zpracování projektu podpořil hlavně Karlovarský kraj, který tak chce pomoci k rozvoji cestovního ruchu. Lázním dal přednost před hrady a zámky. „Těch už UNESCO chrání tolik, že už o to nemá zájem, a tak jsme dospěli k lázeňskému trojúhelníku, protože to je fenomén západních Čech,“ konstatuje náměstek hejtmana Karlovarského kraje Jiří Nejenský (ČSSD). Podle Lubomíra Zemana z Národního památkového ústavu jsou šance pro zapsání na seznam velké: „Architektura, která se u nás zachovala, je naprosto mimořádná. Tak velké kompaktní lázeňské celky v Evropě nenajdete.“
Zatímco Mariánské a Františkovy Lázně mají jasno, karlovarský magistrát se zápisem na seznam UNESCO ještě váhá: „Pro nás je na jednu stranu samozřejmě prestižní záležitostí stát se členem UNESCA, na druhou stranu si uvědomujeme, že to nepřináší jen samá pozitiva.“ Většina míst, zapsaných na seznamu světového dědictví, ale mluví spíše o přednostech. Prestižní označení láká turisty, a s nimi se do obcí dostává více peněz. „Pokud někdo považuje za nevýhodu to, že má přísně dodržovat zákony, tak to samozřejmě nevýhoda je, v daném případě je striktně vyžadováno dodržování našeho zákona o památkové péči, žádné jiné povinnosti nejsou,“ poznamenává tajemník pro památky UNESCO Michal Beneš.
Česká republika může UNESCU předložit každý rok jen jednu nominaci, i přesto se seznam žádostí neustále rozšiřuje. Kromě západočeského lázeňského trojúhelníku se na seznam chtějí dostat například i moravské lázně Luhačovice, televizní vysílač na Ještědu a také další dvě pražské památky - Müllerova vila ve Střešovicích a kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech od architekta Josipa Plečnika.