Děčín - Labský kaňon začíná v Děčíně a pokračuje dál k českoněmeckým hranicím. Každá ze skal tu má své jméno. Najdeme tu třeba i vyhlídku Belveder z roku 1701 nebo Mariánskou louku. Dnes začíná speciální seriál Touláme se Českem, který vzniká ve spolupráci se Studiem 6. Vždy v pondělí, středu a pátek bude jeden z regionálních redaktorů provázet svým oblíbeným místem. Začínáme v Ústeckém kraji s Petrou Tachecí…
V Labském kaňonu najdeme asfaltové kino
Labský kaňon, národní přírodní rezervace, se rozléhá zhruba na dvanácti kilometrech. Začíná v Děčíně a pokračuje dál k českoněmeckým hranicím. Turisty a sportovce láká největší řekou na kontinentě a pískovcovými skalami s vyhlídkami.
Hned na začátku je Pastýřská stěna. Dohromady je v celém kaňonu na 1 600 horolezeckých cest. „Nahoře jsou vrcholové knihy, kde je seznam cest. Každý, kdo vyleze, se tady píše,“ řekl horolezec Ondřej Smíšek.
Nad cyklostezkou se v kaňonu zvedají skály až do dvousetmetrové výšky. Oficiálně sice končí národní přírodní památka hranicemi, v Německu ale kaňon i cyklostezka pokračují. V okolí hranic je pak na stezce rarita, takzvané asfaltové kino, které vytváří obrazce. Ty se pod koly cyklistů optickým klamem rozpohybují. Kaňon je také možné si prohlédnout přímo z řeky – lodě v sezoně jezdí i čtyřikrát denně.
Každá ze skal v Labském kaňonu má své vlastní jméno, je tu třeba Labská panna, Bleší trh, Zarostlá věž, Panic nebo Terč. Vyhlídka Belveder z roku 1701 je nejstarší v kaňonu, naopak Mariánská louka je nemladší atrakcí.
Opakované záplavy pohřbily pod zem středověké město. Zničily i koupaliště, které tu bylo postaveno v padesátých letech, park vzniká postupně poslední roky.
Reportáž Petry Tachecí (zdroj: ČT24)