Osud Dolu Frenštát závisí na reorganizaci OKD. O jeho budoucnosti může rozhodnout kraj

Vedení i zaměstnanci OKD čekají na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci týkající se reorganizačního plánu. Od toho by se mohl odvíjet i osud Dolu Frenštát. Jeho demolici dlouhodobě požadují okolní obce, naopak podle OKD, která je v úpadku, je nutné areál zachovat.

Důl Frenštát leží na hranici CHKO Beskydy
Zdroj: ČTK Autor: Drahoslav Ramík

Plán reorganizace už schválili věřitelé i Krajský soud v Ostravě, odvolaly se ale neuznaný věřitel Citibank a mateřská společnost NWR. Vrchní soud v Olomouci nyní rozhoduje o jeho platnosti.

Pokud ho coby odvolací orgán potvrdí, měla by se otevřít cesta pro to, aby těžební firmu převzal státní podnik Prisko.

„A otázka je, jaké záměry s dolem Frenštát bude mít stát. Momentálně k šachtě OKD přistupuje s ohledem na zákon v tom smyslu, že jej zbourat nesmí, protože ložisko nesmí být znehodnoceno,“ uvedla redaktorka České televize Markéta Radová.

Například někdejší ministr průmyslu Jan Mládek ale v minulosti naznačil, že v případě převzetí dolu státem by stavby v areálu mohly jít k zemi. OKD se tomu dlouhodobě brání – spor už posuzoval soud na různých úrovních. Teď je na řadě krajský úřad, který má rozhodnout.

Místním důl komplikuje výstavbu

Přítomnost šachty má přitom podle Markéty Radové velký vliv na život lidí ve Frenštátu. „Ovlivňuje například parametry domů v blízkosti dolu. Ty, které se stavěly v posledních desetiletích, musejí mít vyztužené stěny a základy,“ uvedla s tím, že jeden z tamních obyvatel říká, že jeho dům přátelé označují takřka za protiatomový kryt.

Místní jsou podle zjištění České televize obecně proti těžbě. Říkají, že doly do Beskyd nepatří. V reakci na povolení hornické činnosti v Dole Frenštát, které v srpnu 2004 vydal Obvodní báňský úřad, dokonce vytvořili sdružení Naše Beskydy a celou problematiku se snaží zviditelnit.

V roce 2007 například starostové čtyřiadvaceti měst a obcí podepsali dekret, ve kterém vyjádřili společný odpor proti záměru zahájit těžbu v Dole Frenštát. A listinu zazdili do základů kaple na Radhošti. Každý rok si tento akt připomínají.

Náklady na provoz dvou těžních jam a několika set metrů chodeb dosahují zhruba 60 milionů korun ročně, v areálu přitom pracuje jen asi třicet lidí. A budovy v areálu šachty jim slouží jako zázemí. To je důvod, proč je podle OKD není možné zbourat.

Kromě zaměstnanců ale společnost prostory pronajímá i firmám z Frenštátska. První ze dvou důlních jam se začala hloubit v roce 1982, odhaduje se, že v podzemí je více než 1,7 miliardy tun černého uhlí, z nichž část by zřejmě bylo možné vytěžit.