Vesnička soužití vzkvétá. Vznikla pro oběti katastrofálních povodní

Vesnička funguje. Pomohla lidem v nouzi (zdroj: ČT24)

V Ostravě-Muglinově stojí ojedinělý počin, Vesnička soužití, která letos slaví 15 let existence. Projekt Diecézní charity ostravsko-opavské rovněž přispívá ke sbližování většinové společnosti s romskou komunitou. Vznikl jako pomoc lidem, kteří kvůli povodním v roce 1997 přišli o své domovy.

V České republice jde o jediný projekt svého druhu. V roce 2002 se sem stěhovalo na 130 lidí. Většinu z nich připravily o domov povodně v roce 1997. „Dnes tu žije celkem 30 rodin - polovina je rómských. Za 15 let se odtud odstěhovalo jen osm z nich,“ sdělila redaktorka České televize Denisa Kotková.

Podle vedoucího střediska sociální integrace Miroslava Hodečka se tak stalo většinou kvůli dluhům na nájemném. Dnes už má 80 procent místních práci. Při jejím hledání jsou jim k ruce také sociální pracovníci ze zdejšího komunitního centra.

„Často jim pomáháme sepisovat životopis. Většinou mají jednu pracovní zkušenost, tudíž životopis by vypadl prázdně, kdyby nebyl dobře formálně sepsaný,“ řekl sociální pracovník Miroslav Juroška.

Podle Josefa Baláče, obyvatele Vesničky soužití, v lokalitě žádné problémy kvůli soužití Romů s většinovou společností nejsou. „Vycházíme si vzájemně vstříc,“ dodal s tím, že některé rodiny spolu tráví čas společně.

Stavba vesničky vyšla před 15 lety na 65 milionů korun. Zhruba polovinu hradil stát. Dnes už má diecézní charita všechny závazky splacené a z nájemného začíná investovat do modernizace vesničky. Opravuje střechy, a chce instalovat také nové ekologické kotle.

Stojí na bývalé skládce kamení

Vesnička soužití vznikla na místě bývalé skládky kamení. Do patnácti dvojdomků se nastěhovali lidé, kterým v roce 1997 zničila domy povodeň. Řada z nich pak několik let bydlela v nevyhovujících domech či unimobuňkách, které byly od vesničky vzdáleny několik desítek metrů.

V rodinných domech je v přízemí prostorná kuchyň s jídelnou, obývacím koutem a jedním pokojem. Domy mají také obytné podkroví. Za domek nájemníci zpočátku platili nájem kolem 2000 korun a inkaso.

Více než 50 procent obyvatel vesničky bylo nezaměstnaných, 24 procent žen bylo na mateřské dovolené. Stálé zaměstnání mělo jen 25 procent obyvatel. Pro řadu z nich bylo proto určeno také komunitní centrum, které je dodnes součástí vesničky.

Příprava projektu Vesničky soužití trvala více než dva roky. Pro nedostatek peněz musela být stavba přibližně na rok zastavena. Stavební akce přišla na přibližně 65 miliónů korun. Kromě státu na ni přispěly například i zahraniční nadace z Nizozemí či Německa.