U Sabotů, Sidonie, Kasárna. Místa, kde dělení Československa klidné nebylo

Rozvod se Slovenskem měnil i státní hranice. Rozhraničovací komise je zkrátily o 30 kilometrů na současných 252 kilometrů, oba státy si vzájemně vyměnily 452 hektarů území. A nejvíce se dělení dotklo osad U Sabotů a Sidonie a také horské oblasti Kasárna.

Česko se tak vzdalo osady U Sabotů na Hodonínsku. Třetina obyvatel osady ale na Slovensku být nechtěla, česká vláda tehdy na odškodnění vyplatila na 50 milionů korun.

Před 25 lety proto osadou se 135 obyvateli cloumaly emoce. Většina obyvatel se v referendu vyslovila pro připojení ke Slovensku, osada ale při rozdělení zůstala v Česku. Dohadování trvalo 4 roky, česká strana nakonec ustoupila. Kdo osadu a tedy i Slovensko opustil, měl nárok na odškodnění. Lidi si nové domy postavili pár kilometrů od osady na Moravě.

Podobný příběh, jen v opačném gardu, si prožilo 9 rodin z osady Sidonie na Zlínsku. Po rozdělení se tyto domy ocitly na Slovensku. A další tři roky trvalo vyjednávání o posunutí hranice tak, aby Sidonie byla kompletně česká.

Lidé v obou místech už mezi sebou žádné problémy nemají. S životem přímo na státní hranici také ne. S jedinou výjimkou. V katastrálních mapách ještě zůstala spousta nejasností. Třeba Pavol Zelenák třeba ještě nezkolaudoval přístavbu domu, metr stavby totiž zasahuje do Česka.

Naopak křivda, která ani po 25 letech od rozdělení federace úplně nepřebolela, se týká další příhraniční oblasti. Chaty asi 50 českých majitelů v lokalitě Kasárna zůstaly po vytyčení hranice na Slovensku. Aby v nich mohli dál zůstat, museli koupit pozemky. Někteří ale chaty prodali a z Kasáren odešli. Další zůstali a pozemky pod chatami, které sami postavili, odkoupili od nových slovenských majitelů.

Spory začaly hned po rozdělení. Třeba chata, kterou zlínští sportovci před 50 lety postavili svépomocí, se po vytyčení hranic ocitla na Slovensku. A nový majitel dal zlínským majitelům ultimátum. Buď chatu prodají, zbourají nebo pozemek pod chatou od něho odkoupí. V případě chaty Javorník za jeden milion korun.

Čeští vyjednavači nabídli posunutí státní hranice na horský hřeben, Slováci ale o tom nechtěli ani slyšet. Chatařům pak nezbylo než pozemky koupit. Kdo na ně neměl, musel z Kasáren odejít. „Je to určitým způsobem křivda, hlavně kvůli starší generaci, která Kasárna vybudovala,“ řekla jednatelka LKJ Kasárna Jitka Nevídalová.

Video 25 let od rozdělení Československa
video

Sokol: O rozdělení Československa se dlouho nemluvilo