Prasečí mor pomohou likvidovat fotopasti, nasazena je i armáda

Na Zlínsku dnes kvůli africkému moru prasat začali veterináři instalovat odchytové klece. Do boje s nemocí se navíc zapojí armádní odborníci. Čtyřčlenná zásahová jednotka bude ode dneška nasazena ve veterinárním asanačním ústavu Mankovice.

Instalované klece jsou dalším opatřením, které má zabránit tomu, aby se nakažená prasata dostala do jiných lokalit.

Pořizovací cena jedné klece je 42 tisíc korun. Na dalších více než osm tisíc přijde fotopast, která bude klec nepřetržitě sledovat, tak, aby ji myslivci nemuseli neustále osobně kontrolovat. V okolí klecí, které budou nainstalovány na okrajích polí, případně v lese, budou myslivci zakrmovat, aby divočáky na místo přilákali.

Klece o délce tří metrů, šířce dvou metrů a výšce asi 1,6 metru nechají myslivci několik dní zcela průchozí, aby si na ně zvířata zvykla. Poté jednu ze stran uzavřou a dovnitř nainstalují záklopku. Ve chvíli, kdy do ní začne divoké prase rýt, vchod do klece zapadne a zvíře zůstane uzavřené vevnitř. Následně jej myslivci budou moci na místě zastřelit.

Klece proti prasečímu moru na Zlínsku (zdroj: ČT24)

„V první fázi nakoupíme minimálně osm klecí. Za jednu zaplatíme 45 000 korun. Náklady nám zpětně proplatí stát,“ řekl hejtman Jiří Čunek.

Zvířata nakažená africkým morem prasat se prozatím drží ve zhruba dvacetikilometrovém okruhu severně od Zlína, kde má dostatek potravy v podobě řepky, pšenice nebo soji. Navíc se v této lokalitě nesmí střílet, divočáci tedy mají klid. Ploty i odchytová zařízení proto chce kraj vybudovat ještě před sklizením plodin, kdy se divočáci začnou vracet do lesů.

Experti opatření kritizují

Pro experty z Mendelovy univerzity však není rozmístění klecí dostačujícím řešením. Odborníci také navrhují několik dalších novinek, jako je upravit vytyčení zóny, napevno ohradit ohnisko nákazy a v něm co nejvíce urychlit likvidaci zbývajících prasat.

Experti z Mendelovy univerzity v Brně kritizují dosavadní postup proti šíření afrického moru prasat (zdroj: ČT24)

S likvidací nákazy má pomoci i armáda. „Úkolem skupiny bude provádět pitvy a laboratorní testy vzorků odebraných z ulovených a nalezených uhynulých prasat,“ uvedla Lada Ferkálová z Agentury vojenského zdravotnictví.

Armáda posílá veterináře

Armáda je podle ní připravena podpořit v případě masivního odstřelu divočáků nebo při větších úhynech civilní veterináře i více. Má však omezené kapacity, protože vojenských veterinářů v uniformě je 27, dodala Ferkálová. Zatím jsou tak nasazeni čtyři lidé, z toho dva veterinární lékaři, veterinární technik a řidič.

  • Africký mor prasat je virové a podle odborníků vysoce nakažlivé onemocnění. Postihuje divoké i domácí vepře; léčba ani vakcína proti němu neexistují. Pro člověka nepředstavuje ohrožení.
  • Nemoc pochází ze subsaharské Afriky a jeho původním nositelem je prase bradavičnaté, od kterého se infikovala klíšťata, a ta nakazila další zvěř. Onemocnění se přenáší se vzájemným kontaktem nebo kontaminovaným prostředím. Virus odolává nízkým teplotám a v mraženém mase přežívá i několik let. Naopak vysoké teploty, už kolem šedesáti stupňů, ho spolehlivě ničí.
  • Do Evropy se nemoc dostala už ve druhé polovině 20. století, v 60. letech se s ní potýkali ve Francii a Itálii, v 70. letech na Maltě a o dekádu později také v Nizozemsku. S výjimkou italské Sardinie se tehdy všechna ohniska podařilo díky účinným protinákazovým opatřením zlikvidovat.
  • Znovu se do Evropy virus vrátil v roce 2007. Přes Gruzii se rozšířil do Ruska, Pobaltí, na Ukrajinu i do Polska, 27. června 2017 potvrdili veterináři první případy v Česku.

První dva uhynulí divočáci, u kterých se později nákaza potvrdila, byli nalezeni 21. a 22. června na kraji Zlína. Dosud byla choroba potvrzena u 90 divokých prasat. Počet nalezených uhynulých prasat na Zlínsku celkem činí 159 kusů.