Protipovodňové zdi v Děčíně snad pomohou, hyzdí prý ale okolí

Děčín - V Děčíně testují první hotové protipovodňové zábrany. Veškerá protipovodňová opatření ve městě vyjdou na 260 milionů, a patří tak k nejrozsáhlejším v republice. Město se chce tímto způsobem ubránit před velkou vodou, která ho v posledních letech několikrát postihla. Podle kritiků se ale ochranné betonové zdi staví necitlivě vzhledem k historickému okolí. Oba břehy řeky budou kompletně chráněny před velkou vodou do června.

Hned tři velké povodně zažil Děčín v posledních deseti letech. Ta největší po sobě nechala škody za 600 milionů. Na místě, kam velká voda dosahovala, se proto testovaly mobilní stěny. Betonové zdi stojí nově i před jedním z nejstarších kamenných mostů v zemi, který je turistickou atrakcí.

Největší emoce ale vzbuzuje dva metry vysoká betonová zeď na okraji zámeckého parku. „Protipovodňová opatření takového rozsahu a takové podoby jsou z pohledu Děčína zcela nesmyslná a nemají vůbec žádnou logiku,“ reagoval Otto Chmelík z Děčínsko–podmokelské vlastivědné společnosti.

Petici proti zdi proto podepsaly necelé dva tisíce lidí. „Zastupitelé stáli před volbou, jestli protipovodňová opatření přijmout v takovémto rozsahu, nebo úplně odmítnout. Zvolili variantu opatření přijmout, aby ochránili město,“ uvedla tisková mluvčí děčínského magistrátu Markéta Lakomá. Podle Chmelíka je ale provedení v rozporu s lokalitou, v níž se zeď nachází.

Park je chráněnou archeologickou lokalitou

Pod zemí tu leží celé středověké město. Právě proto vodohospodáři tvrdí, že nic jiného tady postavit nemohli. Mobilní stěny totiž potřebují i silnici, po které jednotlivé díly přivezou. „Přístupová komunikace zabírá daleko víc prostoru co do plochy než vystavěná betonová zeď, která je vysoká 60 centimetrů,“ dodal Jiří Mach z Povodí Labe.

Reportáž Petry Tachecí (zdroj: ČT24)