Vodní záchranáři řešili letos v létě už kolem tří stovek událostí. Například na Brněnské přehradě má záchranná služba zatím o třetinu výjezdů víc než loni. Plavci často přeceňují svoje síly a svou roli hraje i alkohol. Na Vranovské přehradě záchranáři stále chybí, krizové situace tak musejí řešit hasiči.
Vodní záchranáři zasahují víc než loni. Plavci přeceňují svoje síly
Při špatném počasí záchranáři obkrouží Brněnskou přehradu dvakrát, když je pěkně, kontrolují plavce až pětkrát. „Nejčastějším problémem plavců je, že neodhadnou síly. Velkým problémem dnešní doby je alkohol a jiné návykové látky,“ řekl záchranář Attila Racek.
Vodní záchranáři na Brněnské přehradě letos zatím řešili asi 50 případů. To je o 15 víc než loni za stejné období. Většinou ale pomáhali lidem třeba s alergickými reakcemi. Bezprostředně ohrožené plavce tu letos zachraňovali asi 15krát. V kraji vedle těchto záchranářů působí ještě tři skupiny.
Na Vranovské přehradě záchranáři stále chybí
Letos v létě měli podle původních plánů zasahovat vodní záchranáři i ve vodách Vranovské přehrady. Zatím ale zůstává jen u plánů. Nemohou totiž najít vhodnou budovu, kde by mohli sídlit. Ve hře byla nevyužívaná policejní stanice, strážci zákona se ale rozhodli si ji nechat. „Záchranná služba tam je potřeba, ty případy tam jsou, i když ojediněle,“ řekl starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra (ČSSD).
Na Vranově by se měli vodní záchranáři ukázat za rok, v nejhorším případě jen v provizorním zázemí. „Od příštího roku bychom byli schopní okamžitě tam základnu rozjet, jde o to místo,“ řekl člen prezidia Vodní záchranné služby ČČK Daniel Bartošek.
Kde jsou vodní záchranáři
Chlapec se topil čtyři minuty
Plné ruce práce mají v horkých dnech i plavčíci na koupalištích. A uhlídat všechny návštěvníky, hlavně děti, pro ně není jednoduché. Na jihu Moravy policisté prověřují případ, kdy se v Dubňanech na Hodonínsku topil na hlídaném koupališti chlapec. Pomoci se chlapci totiž dostalo až po čtyřech minutách, kdy nehybně plaval ve vodě obličejem dolů. „Bylo tam určitě spoustu lidí, a nikdo si toho nevšiml,“ popsala návštěvnice koupaliště Jitka Lorencová.
Vedení koupaliště situaci komentovat nechtělo. Třeba brněnský plavčík Marek Holub ale přiznává, že děti v nesnázích jsou největší problém. „Plavec cítí, že mu dochází energie, ten si zařve o pomoc. Ale když se nějaké dítě začne topit, to lze velmi lehce přehlédnout,“ připustil Holub. Ostatní návštěvníci ale podle něj většinou zareagovat umí. „Moje zkušenost je, že většinou dobře. Buď volají o pomoc, nebo sami pomůžou. Je důležité, aby se nepřecenili. Dítě vytáhne asi každý, ale tahat dospělého člověka bych určitě nikomu nedoporučoval,“ dodal plavčík.
Plavčíci nemusejí být všude
Na koupališti jako takovém by se o všechny lidi v nesnázích měli postarat plavčíci. Platí na ně i přísné hygienické požadavky ministerstva zdravotnictví. Naproti tomu třeba v některých hasičských nádržích nebo v přírodě je koupání na vlastní nebezpečí, tedy bez plavčíka. A to i v případě, že se tam platí vstupné. To je totiž za vstup na pozemek, ne za služby.
Aby se stal člověk autorizovaným plavčíkem, musí splnit náročná kritéria. Zkouška zahrnuje záchranu tonoucího, plavání na 200 metrů nebo plavání pod vodou. Plavčík také musí umět pomoci člověku v bezvědomí nebo resuscitovat. Zkoušky si musí každý plavčík pravidelně jednou za dva roky obnovovat. Vodohospodářské technické normy doporučují i u menších koupališť jednoho plavčíka na 60 návštěvníků, u větších koupališť by měl plavčík stačit třeba až na 300 návštěvníků.