Dívka z Trutnovska se chtěla zabít jateční pistolí. Policie jí to rozmlouvala 32 hodin

Půldruhého dne trval zásah královéhradeckých policejních vyjednavačů u sebevražedkyně z  Žacléře na Trutnovsku. Dvacetiletá dívka utekla z psychiatrické léčebny, zabarikádovala se v rodném domě i s dlouhými noži a dvěma jatečními pistolemi a hrozila sebevraždou. Policistům se jí odchod ze světa podařilo rozmluvit až po 32 hodinách vyjednávání.

Video Události
video

Reportáž: Při dramatu v Žacléři vymlouvala policie sebevraždu 32 hodin

Případ začal tím, že matka policii nahlásila, že se její dvacetiletá, psychicky nemocná dcera vrátila domů a že se zabarikádovala se svým dědečkem v prvním patře rodinného domu. Zde vyhrožovala, že se zastřelí jateční pistolí a podle Ivany Ježkové z vedení krajské policie „všechny opakovaně ujišťovala, že se do léčebny dobrovolně v žádném případě nevrátí“.

Policisté věděli, že se chovankyně ústavu už dříve dopustila násilného jednání a může být nebezpečná nejenom sobě, ale i svému okolí. Kromě pistolí přitom v domě byla i desítka velkých nožů a různé druhy sedlářského náčiní, které mohly posloužit jako zbraň.

„Komunikace probíhala na dálku, nejprve ze dvora domu, kdy žena s policisty komunikovala přes okno, a poté přímo z domu, kde s nimi hovořila přes zavřené dveře,“ uvedla Ježková. Nemocná kriminalisty stále ujišťovala, že má zbraň přitisknutou k čelu a nebude váhat ji použít – že si nevymýšlí, policisté viděli i přes okno do pokoje.

Hrozby vystřídala únava

„Mladá žena během vyjednávání prudce měnila nálady, které výrazně bránily racionálnímu způsobu komunikace,“ uvedla Ježková a potvrzuje to i policejní vyjednávač František Hnízdil: „Vyjednávání šlo nahoru dolů, nálady se střídaly a v tu chvíli bylo téměř nemožné ženu přesvědčit.“

Zlom nastal po osmnácti hodinách, kdy zavřenou místnost opustil vyčerpaný dědeček, který rezignoval a svoji vnučku přestal bránit. Že se ho vyjednávačům podařilo získat na svou stranu, byl podle Ježkové zásadní moment.

Při rozmlouvání sebevraždy se u mladé ženy vystřídalo policejních vyjednávačů hned pět a po jedenapůldenním nepřetržitém vyjednávání se na dívce začala projevovat únava. Policisté tak mohli zmoženou ženu bezpečně zajistit a převézt zpět do léčebny, odkud utekla. „Něco takového jsem ještě nikdy nezažil, ale člověk se celý život učí. Hlavně musíte mít rád lidi. A musí vám na nich záležet,“ říká vyjednávač František Hnízdil.

„Nejdůležitější je člověk“

Policejních vyjednavačů je v Česku kolem sto padesáti. Specialisté s prestiží si přitom vystačí se skromným vybavením; vedle balistické vesty a tabletu pracují i s obyčejnou tužkou a papírem; jak totiž uvádí jeden z dalších účastníků žacléřského vyjednávání, Jakub Vintera, nejdůležitější je člověk.

Královéhradečtí policejní vyjednávači řeší v průměru jeden případ vyjednávání měsíčně. Na další asi dvojnásobný počet případů je operační důstojník vysílá. Před jejich příjezdem na místo události se ale většinou podaří situaci zklidnit a vyřešit těm policistům, kteří na místo přijíždějí jako první. Nejčastějším důvodem k vyjednávání bývá právě vyhrožování sebevraždou.