Obnova jindřichohradeckých sadů budí rozpaky. Kvůli padlým stromům

Část obyvatel Jindřichova Hradce brojí proti nedávné revitalizaci části Husových sadů v centru města. Během stavebních a krajinných úprav padlo devatenáct vzrostlých stromů – sedm kvůli špatnému stavu, zbytek kvůli koncepci. Petice nyní žádá, aby se situace při dalších úpravách neopakovala.

Video Události v regionech (Praha)
video

Reportáž: Spor o jindřichohradecké sady

Více než šestimilionová revitalizace Husových sadů začala loni v říjnu a skončila na přelomu června a července. Součástí městského parku se stala nová stromová výsadba a fontánky, dělníci také odstranili zídku a tím se Husovy sady otevřely směrem k Masarykovu náměstí.

Jedním z důvodů obnovy parku byl fakt, že v něm stály staré kaštany ve špatném stavu. Například v roce 2009 se jeden ze stromů zhroutil, protože byl shnilý. „Samozřejmě, že tady teď nejsou staleté stromy. Ale jsou zde stromy odolné proti nemocem, kterými byla napadena původní výsadba. A jsem přesvědčený, že za pár let, až tyto stromy vyrostou, to bude jedno z nejhezčích míst na procházky ve městě,“ řekl starosta Jindřichova Hradce Stanislav Mrvka.

Právě kácení vzrostlých kaštanů ale budí ve městě rozporné hlasy. Části obyvatel vadí, že se starými stromy zmizel z parku stín, výhrady směřují i k nové podobě parku. „Zvětšila se zadlážděná plocha a voda, která přijde při přívalových deštích, půjde na tu dlažbu, pak do kanalizace a vypláchne nečištěné odpadní vody - což jsou fekálie - do Vajgaru nebo do Nežárky,“ varuje odborník na vodu v krajině Jan Pokorný.

Slib a záložní petice

Obnova se týkala horní části Husových sadů a projekt původně počítal s tím, že město v následujících etapách upraví i zbylou část parku, od toho ale nakonec město ustoupilo. „Usoudili, že případné pokračování bude záviset na tom, jak se bude vyvíjet zdravotní stav starších stromů,“ vysvětluje Mrvka. „Necháme to růst a budeme se o to starat víc než v minulosti,“ dodává místostarosta Bohumil Komínek.

Odpůrcům předchozího kácení ale slib radnice nestačí a proti městu staví záložní petici, kterou zatím podepsalo přes 500 lidí. „Petičních míst je ve městě celkem pět,“ uvádí právnička Lenka Navarová, která nespokojence zastupuje a na stromy si nechala vypracovat i dendrologický posudek. „Nebezpečný strom tady podle pasportizace není prakticky žádný.“ Vedle toho se obrátila na kraj. V odvolání se snaží dokázat, že rozhodnutí o kácení bylo proti zákonu.