Kraj zaplaví další vlna kotlíkových dotací. Na nové kotle půjde 900 milionů korun

Přestože Moravskoslezský kraj už rozdal lidem stovky milionů korun na výměnu starých domovních kotlů za nové, ve dvou třetinách rodinných domů se stále topí nevyhovujícím způsobem. Už příští týden přitom odstartuje nová vlna kotlíkových dotací. Samotný příjem žádostí ale začne až 5. září.

Video Kotlíkové dotace
video

Kotlíkové dotace

„Kraj poprvé bude kromě fyzických žádostí přijímat podání i elektronicky,“ poznamenala redaktorka České televize Markéta Radová. Region celkem mezi obyvatele rozdělí na 900 milionů korun.

Zájemci budou mít na přípravu žádosti celé prázdniny. Potřebné informace lidé mohou získat na seminářích, které kraj připravil ve spolupráci s obcemi, řekla mluvčí kraje Petra Špornová. Peníze by měly stačit na zhruba 8500 starých kotlů.

„Lidé je budou moci nahradit za kombinované kotle na uhlí a biomasu s automatickým přikládáním, kotle na biomasu, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle,“ zjistila Markéta Radová.

„Na konci května jsme obdrželi rozhodnutí o přidělení finančních prostředků na druhou výzvu kotlíkových dotací od ministerstva životního prostředí, nyní finišujeme s přípravou samotného dotačního programu pro občany.“

Jarmila Uvírová (ANO)

náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje

Maximální dotace na jeden kotel může být až 120 000 korun. Zájemcům na kotel ale přispějí i některé obce, letos se jich na spolufinancování takzvaných kotlíkových dotací bude v regionu podílet 78, což je o čtyři více než v prvním kole.

Například v Karviné k této částce ale přidávají dalších 10 000 korun. Snaží se tak motivovat tamní obyvatele k rychlejší výměně z ekologického hlediska už nevyhovujících zařízení.

V nedalekém Bohumíně pak chtějí zastupitelé motivovat své obyvatele k výměně neekologických kotlů v letošní druhé vlně dotací bezúročnou půjčkou ve výši až 60 000 korun i dotací 7500 korun.

„Ve druhém kole se mírně mění pravidla podpory, která výměnu kotlů zpřísňují, stát tlačí na co nejekologičtější výměnu. Ti, kteří s výměnou kotlů ještě váhali, by se do ní určitě měli pustit. Nespoléhal bych na to, že bude další výzva, teď mají lidé tu nejlepší šanci dotaci využít. Až se vyčerpají evropské peníze, tak možnost získat dotaci už nebude.“

Lumír Macura (ČSSD)

místostarosta, Bohumín

O dotaci mohou požádat vlastníci rodinných nebo menších obytných domů maximálně se třemi byty, které vytápějí převážně kotle na pevná paliva s ručním přikládáním první nebo druhé třídy. Ve druhé vlně už nebude možné žádat o dotaci na pořízení nového kotle na tuhá paliva.

Žádosti se budou přijímat do vyčerpání vyčleněných 900 milionů. Podávat se budou na rozdíl od první výzvy pouze elektronicky. Podrobnější informace jsou k dispozici například na stránkách kraje www.msk.cz.

Podle Hnutí Duha současné dotace na nové ekologičtější kotle nejsou dostatečně motivující pro některé skupiny obyvatel, především pro seniory na venkově a sociálně slabé. Energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký míní, že v jejich případě by dotace a pomoc s vyřízením dotací měla být výraznější. Obce by podle něj ve snaze zlepšit kvalitu ovzduší měly dostat i pravomoc úplně zakázat na svém území topení hnědým uhlím.

Nejznečištěnější ovzduvší v zemi

Nejhorší ovzduší dýchají obyvatelé Moravskoslezského kraje. Převážně pak Ostravy, Karvinska a části Frýdecko-Místecka. Největšími znečišťovateli jsou lokální topeniště, průmyslové areály a doprava. Podle Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a Vysoké školy chemicko-technologické Praha se to podepisuje nejvíce na zdraví dětí a ještě nenarozených plodů. „Mnohem častěji děti z těchto oblastí trpí onemocněním dýchacích cest,“ řekl.

Poslední výzkumy jeho týmu zjistily, že matky a novorozenci z Karviné mají v krvi a těle vyšší koncentrace prachových částic PM10 a karcinogenního benzoapyrenu než matky a jejich potomci v Českých Budějovicích. Podle vědců se také prokázalo, že vysoká koncentrace prachu i benzoapyrenu zpomaluje u dětí vývoj mozku a snižuje jejich obranyschopnost.

Moravskoslezský kraj má špatnou kvalitu ovzduší dlouhodobě a nejhorší v Česku. Smog trápí kraj hlavně na podzim a v zimě. Maximální povolený počet překročení imisního limitu pro polétavý prach je přitom stanoven na 35 dní v roce. Nejhorší situace byla loni v ostravské čtvrti Radvanice a Bartovice, kde byl imisní limit pro polétavý prach loni překonán v 89 dnech.

Obdobně jako Radvanice na tom loni byly také Věřňovice, které jsou součástí Dolní Lutyně na Karvinsku. Kvalitu ovzduší kromě průmyslu ovlivňuje i doprava a topení v domácnostech, ale také škodliviny ze sousedního Polska.