Výstavba nového Libušína

Vyhořelý Libušín vstává z popela. Na jeho místě je už nový základ

Na Pustevnách v Beskydech se začal stavět nový Libušín. Na místě vyhořelé chaty, kterou navrhl slovenský architekt Dušan Jurkovič, stojí již nový základ a několik trámů. Hrubá stavba obnoveného Libušína by měla stát do konce letošního roku.

„Zahajujeme nejdůležitější etapu obnovy Libušína, to znamená výstavbu roubení. Od této chvíle bude stavba viditelně růst nahoru,“ uvedl Jindřich Ondruš, ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které Libušín spravuje.

Dřevo určené pro opětovné postavení Libušína bylo vytěženo v zimě, poté se opracovávalo podle tradičních postupů. Následně se chystala konstrukce objektu v hale v nedaleké Bystřičce na Vsetínsku. Použity budou stovky nových trámů, asi 20 procent objektu budou tvořit trámy původního Libušína, které se podařilo zachránit a které byly použitelné.

Chata by měla opět začít sloužit na podzim 2019. Obnova by měla celkově vyjít na 100 milionů korun. Přispěli na to také lidé, do sbírky poslali asi deset milionů korun. Spolu s penězi od krajů, firem a dalších příspěvků či věcných darů se vybralo asi 16 milionů korun. Další peníze získá muzeum od pojišťovny a svého zřizovatele, ministerstva kultury.

Trámy na Libušín se tesaly v březnu

Řemeslníci již letos v březnu začali tesat trámy na obnovu vyhořelého Libušína. Pracovníci vsetínské firmy Teslice CZ pracují v areálu v Bystřičce na Vsetínsku. Používají tradiční způsoby, jež se využívají jen výjimečně, řekl jednatel firmy Martin Šrámek.

Trámy o různé délce tesali pomocí dvou seker. „Větší a těžší je hlavatka, tou opracováváme kulatý strom do hrubé podoby trámu. Pak přijde na řadu širočina, má širokou ostrou čepel, tou dopracováváme nahrubo opracovaný trám do finální podoby, jak potom přijde zabudovat do stavby,“ uvedl Šrámek.

„Byli bychom rádi, aby do podzimu stála hrubá stavba. Je to hlavně proto, že dřevo na ležato sedá na každých 25 centimetrech o centimetr, musí být všichni připraveni na to, že když se ta konstrukce sroubí, poskládá, tak časem trochu sedne, nejvíc hned zpočátku.“

ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

Jde o fyzicky náročnou práci. „Chlapi zpracují zhruba jeden 'kuláč' o délce šesti metrů za den,“ uvedl Šrámek. Trámy na hrubou stavbu Libušína tak vznikaly až dva měsíce.

Tradiční způsob opracování dřeva se dnes z časových a finančních důvodů používá jen zcela výjimečně. „Naši řemeslníci musí být zdatní, musí si to umět dobře rozměřit, musí umět dobře držet sekeru, aby ten trám neotesali ani málo, ani moc, ale přesně jak potřebujeme,“ uvedl jednatel, podle kterého je na Valašsku stále hodně zručných tesařů.

Smlouvu o rekonstrukci podepsali zástupci Valašského muzea v přírodě a firmy Archatt, která vyhrála soutěž na její opravu, loni v dubnu. 



Kvůli požáru z roku 2014 byl loni v květnu obžalovaný z obecného ohrožení z nedbalosti padesátiletý muž z Karvinska. Je podezřelý z toho, že v roce 2007 zanedbal opravu komínových těles. Muž se podílel na rekonstrukci, během které nechalo Valašské muzeum v přírodě předělat elektrická kamna na topení pevným palivem. Za opravu byl zodpovědný. Může dostat až osmiletý trest.

Video Vzniká hrubá stavba Libušína
video

Vzniká hrubá stavba Libušína