Nepracují, neléčí se, mzdu berou. Firmy mohou vyhodit z práce nemocné, kteří je podvádí

Porušuje-li zaměstnanec povinnosti v době, kdy je nemocný, poškozuje tím svého zaměstnavatele. Podle Ústavního soudu proto není možné po zaměstnavatelích požadovat, aby u sebe nechali pracovat člověka, který je „podvedl“ a snaží se je připravit o peníze.

Ústavní soudci tak dnes rozhodli, že zaměstnavatel nadále může dát výpověď zaměstnanci, který zvlášť hrubým způsobem poruší režim práce neschopného. Tomu po výpovědi nenáleží podpora v nezaměstnanosti.

Ústavní soud dnes zamítl návrh skupiny poslanců z roku 2012, kterým se nelíbil paragraf občanského zákoníku a chtěli jej zrušit.

Změnu chtěli poslanci v čele se Sobotkou 

Návrh podala skupina 54 tehdy opozičních poslanců vedených Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Ústavní soud se však s jejich závěry neztotožnil. Nový občanský zákoník zavedl možnost dát zaměstnanci výpověď pro zvlášť hrubé porušení povinností člověka práce neschopného, tedy při nedodržování režimu vycházek.

video UDÁLOSTI: Poslanci schválili růst nemocenské pro ty, kteří stůňou minimálně měsíc
Video Události
video

UDÁLOSTI: Poslanci schválili růst nemocenské pro ty, kteří stůňou minimálně měsíc

video Dlouhodobě nemocní dostanou víc peněz. Nebude to ale hned
Video Události
video

Dlouhodobě nemocní dostanou víc peněz. Nebude to ale hned

Podle soudce Tomáše Lichovníka je zřejmé, že zaměstnavateli toto právo náleží vzhledem k tomu, že zaměstnanci dává v prvních dvou týdnech nemoci náhradu mzdy. „Zaměstnanec při svém konání podvádí zaměstnavatele,“ uvedl Lichovník.

Nemusí dostat ani podporu

Zdůraznil však, že porušení musí být zvlášť hrubé, což je například dovolená či stavba domu, nikoliv však protažení vycházky či neotevření kontrole v době spánku. O konkrétních případech musejí rozhodovat obecné soudy. „Zaměstnavatel má také možnost krátit částečně či úplně mzdu, pokud se nerozhodne pro výpověď,“ řekl Lichovník.

Poslancům se rovněž nelíbilo, že takto propuštěnému zaměstnanci nenáleží podpora v nezaměstnanosti. „Rozhodně to neodporuje ani mezinárodnímu právu, ani Listině základních práv a svobod. Podpora náleží člověku, který se dostane do nouze ne vlastní vinou, což není tento případ,“ vysvětlil Lichovník.