Němci museli z Brna bez jídla i vody. Pouť smíření upomíná na jejich pochod smrti

Pouť smíření připomíná pochod smrti brněnských Němců (zdroj: ČT24)

Na Pouť smíření, která vede z Pohořelic do Brna, se vydalo asi 300 lidí, kteří si tak chtěli připomenout poválečný odsun brněnských Němců. Šli v opačném směru než Němci, kteří museli na konci května 1945 odejít do Rakouska a první fáze jejich cesty vedla do pohořelického sběrného tábora. Během takzvaného brněnského pochodu smrti zahynulo nejméně 1700 lidí, německé zdroje uvádějí i několikanásobně vyšší čísla.

Historie Pouti smíření sahá do roku 2006, ale teprve poslední dva roky chodí ve směru z Pohořelic do Brna. Letošní pouť zahájilo shrnutí událostí z května roku 1945 a modlitba u kříže na místě hromadného hrobu obětí pohořelického sběrného tábora. Poté se poutníci vydali směrem proti trase pochodu Němců přes Ledce, Rajhrad a Modřice na Mendlovo náměstí v Brně. Celkem je to přes třicet kilometrů, které museli brněnští Němci ujít bez jídla a vody.

„Od samého začátku je smyslem těchto akcí připomenout tehdejší události, vrátit je na mentální mapu Brňanů, protože byly zapomenuté nebo potlačené desítky let, a to se rozhodně podařilo,“ míní organizátor akce Jaroslav Ostrčilík.

Na letošní pouť vyrazilo asi 300 lidí, pořadatelé ale očekávají, že do Brna jich dorazí podstatně více. Kdokoli se totiž může připojit cestou. Mezi účastníky, kteří šli již z Pohořelic, byli i Němci a Rakušané včetně těch, jejichž rodin se odsun dotkl. „Máme i spoustu pamětníků,“ podotkl Jaroslav Ostrčilík.

Pochod dorazil k Mendlovu náměstí podle předpokladu asi v 18:15. Musel projít kolem zhruba tří desítek protestujících, kteří na účastníky pochodu například volali, aby se vrátili zpátky do Říše.

Divoký odsun, který se v Brně odehrál 30. a 31. května 1945, dosud vzbuzuje dohady a polemiky o příčinách a průběhu události. Prakticky během jedné noci muselo z Brna odejít nejméně 19 500 Němců. Nejprve mířili do pohořelického sběrného tábora, odkud se část lidí mohla vrátit, ale zároveň se tam šířily zhoubné nemoci a panovaly špatné podmínky. Na počátku června pak odešli internovaní z Pohořelic do Mikulova na hranice s Rakouskem.