Výletní lodě mohou z Budějovic až k Orlíku. Dále je přehrada stále nepustí

V Hněvkovicích skončila stavba plavební komory za necelé půl miliardy. Díky ní se budou moci od 20. května i velké výletní lodě plavit po Vltavě z Českých Budějovic až na orlickou přehradu. Kýženému splavnění Vltavy v celé trase z Budějovic až do Prahy však stále brání dvě překážky – přehradní hráze pod Orlíkem a na Slapech.

Jez a plavební komora v Hněvkovicích
Zdroj: ČTK Autor: Václav Pancer

Splavných je nyní pro velké lodě až sto kilometrů mezi Českými Budějovicemi a orlickou hrází. Hněvkovická plavební komora byla poslední stavba, která k tomu byla nutná, ujistil zástupce ředitele a mluvčí Ředitelství vodních cest Jan Bukovský.

Propusť vznikala dva roky, součástí byla úprava jezu, řeky i okolí, ŘVC za stavbu a úpravy zaplatilo 470 milionů korun. Před hněvkovickou plavební komorou vznikaly i další propusti a úpravy toku, což trvalo jedenáct let. Splavnění řeky má podle některých názorů ještě zvýšit zájem o Jihočeský kraj. V posledních letech jezdily výletní lodi z Českých Budějovic do Purkarce u Týna nad Vltavou a ročně přepravily přibližně 11 tisíc turistů.

Nová propusť bude v plném provozu od 20. května. Ani potom ale nebude možné doplout z Českých Budějovic až do Prahy. Brání tomu přehrady Orlík a Slapy. Podle Jana Bukovského by úpravy jejich hrází mohly začít za čtyři roky. „Celý záměr je zatím ve fázi zpracování projektové dokumentace a povolovacích řízení. Nicméně má posouzení vlivu na životní prostředí i územní rozhodnutí. V tomto případě je tedy projekt podstatně dál než některé jiné dopravní stavby, které jsou podstatně důležitější,“ podotkl mluvčí ŘVC.

Po splavnění Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Prahou by mohly po řece plout lodě o délce až 45 metrů a šířce šest metrů. Největší výletní lodě, které se dnes plaví z Prahy na Slapy, by tedy sice až do Budějovic doplout nemohly, ale například lodě konstrukce BIFA, které dodávaly do Prahy východoněmecké loděnice v 80. letech, by s šířkou pět a půl metru už problém neměly.