Deset let od začátku „kuřimské kauzy“. Chlapci jsou dospělí, aktéři na svobodě

Od takzvané „kuřimské kauzy“, která je zřejmě nejznámějším případem týrání dětí v Česku, uplynulo přesně deset let. Otřesné praktiky týrání dvou chlapců začala policie vyšetřovat 7. května 2007. Soud nakonec poslal do vězení šest lidí včetně matky chlapců a vyměřil jim celkem 42 let za mřížemi. Dnes už jsou všichni na svobodě a týraným chlapcům je 18 a 20 let.

Video Události
video

Události: Co změnila kuřimská kauza

Záběr svázaného chlapce v komoře zachytila videochůvička sousedů Kláry Mauerové v Kuřimi 7. května 2007. Případ začala okamžitě vyšetřovat policie a rozpletla kauzu, která byla děsivá i záhadná zároveň.

Skupina šesti lidí včetně jejich matky Kláry a tety Kateřiny Mauerové týrala chlapce od léta 2006 do května 2007 v Brně, Kuřimi a na chatě ve Veverské Bítýšce. Zavírali bratry do klecí, bili je, řezali, topili a pálili cigaretovými nedopalky. Cílem nejspíš bylo vytvořit z hochů lidi se zlomenou vůlí, připravené na slovo poslechnout jakékoli rozkazy.

Podle znalců budou mít chlapci psychické potíže celý život

Po odhalení týrání v květnu 2007 putovali chlapci do péče azylového zařízení pro děti Klokánek. V prosinci 2008 soud zamítl žádost jejich otce o svěření do péče, matku zbavil rodičovské povinnosti. Až v lednu 2010 dal brněnský krajský soud chlapce do péče otce.

Situace se ale v červnu 2011 změnila. Chlapci se dostali do péče rodičů své matky, když soud přihlédl k doporučení orgánu péče o dítě s tím, že otec není schopen se o ně postarat tak dobře jako prarodiče.

Otce nakonec také soud potrestal. Podmínkou za zpronevěru. Podle soudního spisu si nechal 24 tisíc korun, které měli dostat jeho synové jako odškodné za prožitou újmu. Na jaře 2013 svěřil soud do pěstounské péče prarodičů definitivně.

Motivy týrání chlapců se nikdy nepodařilo uspokojivě vysvětlit. Podle znalců budou mít chlapci psychické potíže celý život.

Nejpodivnější postavou kauzy byla „Anička“

Zřejmě nejpodivnější postavou kauzy byla Barbora Škrlová. Když žila s chlapci a jejich matkou, vydávala se za dívku Aničku. Po odhalení případu uprchla do Norska, kde se vydávala za chlapce Adama.

Podle některých úvah byla ikonou sekty, kterou si založil její otec Josef Škrla a která se odštěpila od Hnutí Grálu. Že by týrání chlapců mělo náboženské motivy, se nakonec neprokázalo.

Škrlová byla odsouzena na pět let za podíl na týrání dětí v kauze Kuřim. Za její nápravu, zajištění bydlení a poskytnutí finanční pomoci se zaručil spolek Šalamoun. Soud ji propustil z vězení před pěti lety.

Anička, Adam nebo Barbora Škrlová?
Zdroj: ČT24

Matka chlapců Klára Maurerová byla z vězení podmínečně propuštěna před necelými čtyřmi lety. Soudkyně stanovila Mauerové zkušební dobu na pět a půl roku. Nesmí se stýkat s dalšími odsouzenými kromě sestry, nadále však může udržovat kontakt s oběma syny.

O rok později se podmínečně dostala na svobodu i Kateřina Maurerová, která dostala v kauze nejvyšší trest, 10 let. Podle soudu byla totiž hlavou skupiny tyranů. 

Případ změnil zákony i praxi

Před deseti lety na týrání upozornil soused. „Došlo k selhání v mnoha kategoriích. Dlouhou dobu na sobě měli chlapci pravděpodobně mnoho jizev. Jak to, že s nimi chodili do školy? Jak to, že to lékařka neviděla při preventivní prohlídce?“ ptá se Ditta Pokorná, tehdejší ředitelka Klokánku, kde děti skončily.

Dnes týrání dětí oznamují nejčastěji učitelé a lékaři. „I díky této kauze se problematika týraných dostala víc na veřejnost,“ myslí si vedoucí oddělení ochrany práv a dětí na ministerstvu práce a sociálních věcí Hana Jamrichová.

Dokazují to i statistiky. Zatímco v roce 2007 evidovalo ministerstvo 1884 nahlášených případů týrání dětí, loni to bylo o 600 případů víc. Od roku 2013 se také podařilo navýšit počet pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí, takzvaný OSPOD. 

Jan Škrla a Klára Mauerová
Zdroj: ČTK
Autor: Igor Zehl

Kuřimská kauza odstartovala také řadu změn v zákonech. Třeba navýšení trestu za týrání svěřené osoby na jeden rok až pět let.

Posílila se také práva obětí. „Zejména mám na mysli ochranu soukromí obětí zejména ve vztahu k médiím,“ vysvětlil soudce kauzy Pavel Gröth.

Právě některá média totiž v souvislosti s kuřimskou kauzou zveřejňovala i ty nejmenší detaily ze života obou sourozenců. Změnil to až takzvaný náhubkový zákon, který začal platit v roce 2009 a chrání zejména děti a mladistvé.