Firmy mají platit statisíce korun za to, že kácely a nesázely stromy

Špatné uskladnění odpadů, znečištění vod v řekách nebo zanedbání lesnických povinností. Takovými případy se vloni zabývala brněnská inspekce životního prostředí nejčastěji. Na pokutách by hříšníci měli zaplatit skoro 19,5 milionu korun.

Lesy kolem Drásova na Brněnsku se s jarem vzmáhají k životu. Výjimkou je zhruba dvouhektarový pozemek za hranicí městyse v těžko přístupném terénu, který vlastní společnost Jopatrans.

Pokuta za špatné zacházení s planinou byla vůbec nejvyšší, kterou vloni inspektoři na jižní Moravě udělili – 980 tisíc korun. Firma měla totiž na místě do dvou let po vykácení vysadit nové stromy.

Firma nemá peníze

To se ale u Drásova nestalo. Společnost Jopatrans je teď navíc v likvidaci. „Nenalezl jsem žádný likvidní majetek, který by mohl být zdrojem pro úhradu této pokuty. Předpokládám, že ČIŽP v zákonné lhůtě podá přihlášku pohledávky do likvidace,“ uvedl Radek Mylbachr, likvidátor společnosti Jopatrans.

Video Události v regionech (Brno)
video

Reportáž: Pokuty od ČIŽP

Zdroj: ČT24

Další vysokou pokutu 950 000 korun uložila inspekce společnosti Landinine za nezajištění zalesnění po těžbě ve Svatoslavi na Brněnsku.

Vysoké pokuty se nevyhnuly podnikatelům ani přímo v Brně. Třeba provozovatel skládky stavební suti by měl zaplatit půl milionu korun. V Chrlicích totiž neoprávněně navršil hory rozdrcené suti. Kapacitu skládky majitel přesáhl minimálně 5,5krát.

Nejhorší odpady a voda 

Pracovníci České inspekce životního prostředí v Jihomoravském a Zlínském kraji loni udělali 2237 kontrol, při kterých uložili 351 pokut za téměř 19,5 milionu korun.

„Loni jsme provedli zhruba stejný počet kontrol jako o rok dříve, v průměru šlo o 50 kontrol na inspektora. Nejvíce pokut jsme uložili v oblasti odpadového hospodářství a ochrany vod,“ uvedl ředitel brněnského inspektorátu Jindřich Mikeš.