Hladové bouře v Prostějově. Před 100 lety při nich zahynulo 23 lidí

Za první světové války se před 100 lety, 25.–26. dubna 1917, v Prostějově odehrály takzvané hladové bouře. Nezkušené vojenské jednotky povolané z Olomouce nezvládly situaci a začaly střílet do davu. Zemřelo 23 lidí a dalších 80 bylo zraněno.

Náměstí Padlých hrdinů
Zdroj: ČT24 Autor: MMPv

Na památku události byl po válce postaven Pomník padlých hrdinů a celé náměstí bylo přejmenováno na náměstí Padlých hrdinů. Prostějov si podle primátorky města Aleny Raškové (ČSSD) událost připomene 26. dubna 2017 od 16. hodiny přímo u pomníku obětí.

Rozsáhlá vlna hladových manifestací a demonstrací v Čechách a na Moravě v letech 1917–1918 vznikla kvůli svízelné zásobovací situaci v době války. V průběhu roku 1915 byly zavedeny potravinové lístky a přídělový systém na četné druhy zboží. Přes rychlý růst cen stále více zboží na trhu chybělo. Krajně kritická situace nastala v zimě 1916–1917, kdy došlo k prvním spontánním projevům demonstrativního odporu.

Podle historičky Hany Bartkové se v Prostějově šířily různé fámy, například o zrušení mimořádných přídavků potravin určených pro těžce pracující a o nedostatku uhlí na zimu. Tyto zprávy přivedly k budově okresního hejtmanství 25. dubna 1917 odpoledne shromáždění dělníků a dělnic z Wikovky a konfekčních továren. Jejich obavy si vyslechl okresní hejtman Josef Wierer.

Na 11 000 dělnic a dělníků z prostějovských oděvních firem se mezitím vzbouřilo kvůli obavám z nedostatku jídla. Dav měl zaútočit kameny na okna hejtmanství, budovu Německého domu na Vápenici a výlohy obchodů ve městě.

„Pravými faktory, které zapříčinily pořádání demonstrací, byly fámy ,o špatné budoucnosti' a davová psychóza. Faktem je, že den před střílením vyšli lidé do ulic a vytloukali okna několika budov, například okresního hejtmanství a Národního domu. Když se lidé shromáždili i v den následující, tedy 26. dubna, okresní hejtman Wierer povolal vojenskou posilu z Olomouce.“

Václav Horák

historik, prostějovské muzeum

V noci dorazil oddíl osmnáctiletých rekrutů pod vedením velitele hejtmana Zapletala. „26. dubna 1917 ráno měla demonstrace pokračovat před budovou hejtmanství. Na Čelakovského náměstí však vojenský kordon demonstranty zastavil. Byly rovněž uzavřeny ulice vedoucí do města. Ve chvíli, kdy čelo zástupu dělníků dorazilo k vojákům, se začalo střílet,“ sdělila Hana Bartková.

Nováčci byli podle ní pod tlakem velitele, ve stresu a v panice situaci nezvládli. „Pravděpodobně stříleli nad hlavy lidí a do dlažby, ale odražené kulky způsobily masakr. Někteří byli zasaženi zezadu při útěku. Na dlažbě zůstalo ležet třiadvacet mrtvých, většinou mladých lidí. Mezi nimi byl i třináctiletý chlapec, který pozoroval událost schovaný v koruně stromu. Osmdesát lidí bylo zraněno,“ dodala. Ve vězení navíc skončilo přes sto účastníků protestu.

Podnětem k samotným demonstracím měl být údajný plán odebrání poukazů na městské zásoby potravin. Kromě Prostějova se demonstrovalo v Praze, Brně, Ostravě a na mnoha jiných místech; i při těchto demonstracích byla řada mrtvých i raněných.