Návrat bezlesí. Šumava obnovuje horské louky, kde se daří tetřívkům

Správci šumavského národního parku ve čtyřech lokalitách začali obnovovat bezlesí – mozaikovitou krajinu tvořenou travinami a ostrůvky stromů, kde se daří vzácným tetřívkům a chřástalům. Podobné biotopy na Šumavě naposledy hojně existovaly před vznikem střeženého hraničního pásma.

Video Události v regionech (Praha)
video

Reportáž: Na Šumavě obnovují bezlesí, místo toku tetřívků

Na původním území bezlesí byly ještě před desítkami let pastviny a sečené louky. Po odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce a následném vzniku vojenského prostoru u hranic s Německem se ale s tímto využíváním rozsáhlých ploch přestalo a začaly je osidlovat náletové dřeviny.

Část pastvin a luk postupně zarostla smrky, břízami, jeřáby a dalšími dřevinami. Tím se ale zároveň zmenšilo specifické území, se kterým jsou svázány některé živočišné druhy. „Není to tak, že bychom vytvářeli bezlesí, my ho udržujeme. Jsou tu i plochy, které za desetiletí po odsunu zarostly tak, že nemá smysl kácet, to bychom vytvářeli úplně nové plochy,“ řekl náměstek ředitele národního parku Martin Starý.

Dát tetřívkům prostor k životu

Obnovy bezlesí se provádějí mimo bezzásahové zóny parku a jejich cílem je ochránit životní prostor pro vzácné živočišné druhy. Tetřívků totiž na Šumavě neustále ubývá; podle posledních mysliveckých sčítání na tokaništích je jich v národním parku jen mezi padesáti až sedmdesáti. Úbytkem vhodného prostředí trpí i chráněný chřástal. Z chráněných rostlin se na obnovovaném bezlesí vyskytují například kriticky ohrožené kapradiny vratičky nebo mechorosty srpnatky.

Správci parku se pustili do obnovy bezlesí na čtyřech místech. „Vybrali jsme větší plochy – dvě v oblasti Knížecích Plání, ty dohromady dávají šestadvacet hektarů, pak je jedna plocha na Zhůří u Keplí, to je území o rozloze zhruba šest a půl hektaru, a největší plocha u Skelné, tam je to kolem osmadvacet hektarů,“ vyčíslil mluvčí parku Jan Dvořák.

Obnova bezlesí kolem zaniklé šumavské osady Kepelské Zhůří
Zdroj: ČTK
Autor: Miroslav Chaloupka

Starý upozornil, že to rozhodně neznamená, že by se kácely stromy na celé této ploše. Většinou se podle něj kácí stromy a dřeviny zhruba na pětině vybraného území. S obnovou bezlesí se začalo už před dvěma roky v oblasti Knížecích Plání, a to s prvními 18 hektary plochy. Vytvářely se tam podmínky zejména pro tetřívka. Ochránci přírody tam také částečně shrabávali rašeliník, který na území výrazně konkuruje vzácné srpnatce.