Otazníky nad rezidentním parkováním v Brně. Lidem se novinka nelíbí

Systém rezidentního parkování, které chystá vedení města Brna, vyvolává diskuse. Lidé mají z novinky obavy. Rezidentní parkování v Brně by se mělo v jeho historickém centru spustit letos na podzim, další etapy budou následovat další rok. Celkem by měl systém stát až dvě stě milionů korun.

Parkování v Brně
Zdroj: ČTK Autor: Igor Zehl

Hranice nejužšího centra města, tedy 1. pásma nového systému parkování kopíruje tramvajové koleje. Vede po ulicích Joštova, Husova a pak pokračuje dál po Nádražní, Benešově, Divadelní a Roosveltově až k Moravskému náměstí. Za touto hranicí budou podle návrhu magistrátu od podzimu parkovat rezidenti, tedy lidé s trvalým bydlištěm za 900 korun na rok. Ti, co mají v centru firmu, za 9000 a zbytek zaplatí podle nového ceníku.

Výběr parkovného a kontrola dodržování pravidel se má dít pomocí kamer, parkovacích automatů a mobilních aplikací. Město upustilo od myšlenky instalace závor.

Zavedení rezidentního parkování je v Brně velice třaskavé téma. Na jedné straně je dlouhodobá snaha města regulovat parkování, která sahá hluboko před rok 2014, od kdy vede Brno současná koalice. Na druhé straně je odpor lidí, kterým se nelíbí to, že ani po zavedení nového systému nebudou mít jistotu parkovacího místa, přestože budou muset zaplatit, pokud budou chtít legálně na ulici odstavit své auto.

Odpůrci vidí v systému řadu nedostatků 

Dotazy vyvstávají nad řadou situací, které můžou v praxi nastat. Například jestli mohou získat kartu rezidenta i ti, co bydlí v Brně v nájmu. „Pokud někde člověk bydlí, tak nerozumím tomu, proč by tam to trvalé bydliště nechtěl mít, když tam bude chtít parkovat svým autem,“ říká náměstek primátora města Brna Matěj Hollan (Žít Brno).

Odpůrci nového systému mají ale strach, že v tom případě se budou lidé přihlašovat k trvalému pobytu tam, kde budou chtít parkovat. „Na Husově 5, kde je magistrát, mají tisíce lidí trvalý pobyt. To znamená tisíce lidí, co mají úřední adresu, budou oprávnění tam parkovat, i když tam nebydlí,“ poznamenává Jan Mandát ze sdružení Brno autem.

Lidé se také ptají, jestli za parkovné při víkendové návštěvě příbuzných v Brně budou muset platit stovky až tisíce korun. „Každý rezident, i ten, který nevlastní auto, si bude moci předplatit určitý počet hodin za velmi vstřícnou cenu, my nyní navrhujeme za 210 korun 30 hodin tak, aby za tou babičkou tam šlo dojet,“ odpovídá na často kladený dotaz náměstek primátora Matěj Hollan.

Podle odpůrců další důkaz toho, že je systém příliš složitý. Navíc podle nich parkovací místa naopak ubydou. „Tím, že se namalují místa jen tam, kde je možné legálně stát, zanikne spousta takových těch pololegálních parkovacích míst, která se tolerují,“ oponuje Jan Mandát.

Video Události v regionech (Brno)
video

Rozhovor s náměstkem primátora města Brna Matějem Hollanem (Žít Brno)

Zdroj: ČT24

Ne všechny městské části se budou chtít přidat

Problém s parkováním v Brně řadu let graduje. V širším centru je problém převážně s řidiči, kteří dojíždějí do města z venkova za prací. Na sídlištích je problém často se studenty, kdy k jednomu nájemnímu bytu připadá více aut. Rezidenti mají také problém parkovat v okolí vysokých škol, kde studenti auta odstavují. Obecně je málo míst na sídlištích. Ne všechny městské části se budou ale chtít k systému přidat. Zatím jich to plánuje jedenáct z devětadvaceti.

Nejužší centrum poslouží jako pilotní oblast

Rezidentní parkování by se v historickém centru Brna mělo spustit letos na podzim. Až podle zkušeností a jejich vyhodnocení chce město spouštět další etapy. Původně je plánovalo výrazně dřív, teď náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno) hovoří až o horizontu po komunálních volbách na podzim roku 2018, vyplývá z tiskové zprávy brněnského magistrátu.

„Chceme, aby celý systém fungoval dobře, byl co nejjednodušší a zároveň vycházel vstříc různým potřebám občanů. Proto jsme harmonogram zavádění systému proti původnímu plánu rozvolnili. Nejužší centrum poslouží jako pilotní oblast. Zavádění v dalších oblastech Brna-středu a dalších městských částech připravíme tak, aby bylo možné systém spustit po volbách 2018,“ řekl Matěj Hollan.

V květnu se začne projednávat návrh ceníku, o němž budou diskutovat městské části, které si mohou samy stanovit podmínky. Finální návrh by měli radní projednat v srpnu.

V Praze narážejí modré zóny na protesty i po 21 letech 

Zóny fungují v Praze od roku 1996 a další následovaly, nejvíc jich přibylo zhruba v polovině roku 2016. Modré parkovací zóny jsou už zavedeny v celém širším centru Prahy. Naposledy se tyto zóny placeného stání objevily na Praze 5 a 6. Za parkovací karty pro svůj první vůz musí obyvatelé zaplatit 1200 korun, pokud ale budou chtít parkovat pouze v okolí svého bydliště, bude to 600 korun. Jakmile bude chtít řidič mít zaparkován i druhý vůz, zaplatí za něj 12 000 Kč za rok. Podnikatelé zaplatí 36 000 korun. Senioři starší 65 let zaplatí roční poplatek 360 korun. „Z modrých parkovacích zón se stalo monstrum, které je třeba zrušit,“ soudí předseda pražské ODS a zastupitel Filip Humplík. Starostové městských částí si stěžují na nedostatek záchytných parkovišť.

 Rezidentní parkování zavádějí i menší města

V části Uherského Hradiště začal platit nový systém rezidentního parkování loni v září. Starousedlíkům by měl usnadnit možnost zaparkovat zatím ve třech ulicích ve městě. Cena za službu je sto korun ročně. Někteří obyvatelé ale protestují, považují systém za nedořešený.

České Budějovice zavedou nové parkovací zóny v širším centru města od 1. září. Město se, údajně na žádosti místních řidičů, rozhodlo nový parkovací systém déle neodkládat. Zavedení modrých rezidentních zón má ale v tomto městě své odpůrce.