Nárožní dům na Václavském náměstí míří k zemi. Nahradí ho novostavba

Po více než sedmi letech dohadů je rozhodnuto. Objekt z konce 19. století na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice půjde k zemi a nahradí ho prosklená novostavba „Květinový dům“. Přestože se proti zbourání domu dlouhodobě staví část veřejnosti i odborníků, společnost Flow East má všechna potřebná povolení a v sobotu zahájila demolici.

Dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice
Zdroj: Klub Za starou Prahu

„Demolice bude postupná a uskuteční se z bezpečnostních důvodů za lešením a plachtou. Postupně se sundává střecha a další části budovy,“ informovala Veronika Hanzlíková z agentury Best Communications, která developera zastupuje. Jak dlouho bourání potrvá, ale developer zatím neoznámil, podrobnosti chce zveřejnit v úterý.

„Těší nás, že po obdržení demoličního výměru můžeme začít s další fází výstavby Květinového domu,“ uvedla Hanzlíková už v sobotu. Investor počítá i s využitím sousedního pozemku tiskárny, která byla po sejmutí památkové ochrany na žádost vlastníka před několika lety demolována. Majitel tvrdil, že je v havarijním stavu. Novostavba má také zaplnit téměř celý vnitroblok za hotelem Jalta, jejž také vlastní Flow East. Objekt má mít devět nadzemních a tři podzemní podlaží.

Firma o Květinový dům usiluje sedm let

Demolovaná budova byla původně navržena architektem Josefem Schulzem, architektem Národního muzea, a dokončena v roce 1880. Její členitá a zdobená fasáda byla ve 20. letech nahrazena jednodušší formou známou do dnešních dnů.

Společnost Flow East nárožní stavbu vlastní od roku 1994 a náklady na nový projekt vyčísluje na miliardu korun. Pražští památkáři dali novostavbě před sedmi lety souhlas, ten je nutný pro každou stavbu v památkové rezervaci. O rok později jej v odvolacím řízení potvrdilo i ministerstvo kultury.

Vizualizace Květinového domu
Zdroj: Flow East

Stavební úřad v roce 2013 demolici povolil, magistrát ale i toto rozhodnutí zrušil a musela se posuzovat znovu. Proti demolici byla sepsaná petice, několikrát se proti zbourání domu demonstrovalo. Obavu z možného požadování náhrady za zmařenou investici mimo jiné ministerstvo opakovaně uvádí jako důvod, proč dům neprohlásilo za kulturní památku.