V Pardubickém kraji se ke stávce řidičů nepřipojí dvě největší firmy, jinde se teprve jedná

Řidiči dvou největších dopravců v Pardubickém kraji se nepřipojí ke stávce, kterou odbory vyhlásily na 6. dubna. Společnosti Arriva Východní Čechy a ČSAD Ústí nad Orlicí přitom provozují zhruba 90 procent meziměstských linek v kraji. Odbory stávku plánují jako 24hodinový protest a vyzvaly šoféry k masivní účasti. V dalších krajích se ale teprve jedná, kolik autobusů nakonec 6. dubna nevyjede, se tak cestující zřejmě dozví až po víkendu. 

Video Události v regionech (Praha)
video

Kolik autobusů 6.dubna nevyjede, se cestující dozví zřejmě až po víkendu

Už v polovině února vyhlásily dopravní odbory stávkovou pohotovost. Řidiči si stěžují, že nedostali od nového roku přidáno tolik, kolik jim slíbila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zda se ale ke stávce připojí řidiči ve všech krajích, bude podle šéfa dopravních odborů Luboše Pomajbíka záležet na zaměstnancích.

Vláda svým nařízením zvýšila minimální mzdu i další příplatky, jenže kraje teď řeší, kde na to vzít peníze. Problémem je také to, že má každý kraj uzavřenou jinou smlouvu a ty navíc byly uzavírány ještě před nařízením o zvýšení platů. Největší problémy se smlouvami má Jihomoravský a Ústecký kraj.  

V Pardubickém kraji prý nálada ke stávce není  

V Pardubickém kraji ale dvě největší firmy stávkovat nebudou: „Vyjednáváme teď kolektivní smlouvu, stávka by to mohla celé zhatit. Stávková nálada tu ani není. Lidé dostávají peníze včas a podle nařízení vlády, vlastně nad její rámec,“ uvedl odborář z ČSAD Ústí nad Orlicí Richard Prášil. 

Ani linkoví řidiči Arriva Východní Čechy se nepřipojí k plánované celostátní stávce. Firma zajišťuje regionální dopravu pro Pardubický, Královéhradecký, Středočeský kraj a Vysočinu. „Rozhodnutí jsem uvítal. Těžko se přesvědčují lidi ke stávce, když už dostali přidáno. Firma Arriva platí víc, než je vládní nařízení,“ dodává odborový předák Miroslav Vokál. 

Hejtmanství Pardubického kraje očekává, že rada schválí dodatky smluv o zvýšení mezd 10. dubna, poté je postupně předloží 21 dopravcům k podpisu. Na mzdy má kraj připraveno 20,5 milionu korun. Podle hejtmana Martina Netolického (ČSSD) se částka může ještě zvýšit, ale maximálně o miliony korun. Zatím neočekává, že by řidiči malých dopravců stávkovali.  

Na stávku to zatím nevypadá ani na Vysočině či v Moravskoslezském kraji  

Zástupci řidičů nejsou v postoji k protestům jednotní. Odbory v Pardubickém kraji už dopředu avizovaly, že se ke stávce nepřipojí. Podobně se vyjadřovali zástupci zaměstnanců působících v jihlavské společnosti ICOM Transport. ICOM zajišťuje dopravu celkem v devíti krajích a podle mluvčí Marcely Průchové nemá firma informace, že by se řidiči chystali stávkovat.  

Ve Středočeském kraji se podle radního pro dopravu Františka Petrtýla (ANO) dají čekat problémy hlavně na Příbramsku. „Pokud stávka bude, Středočeský kraj bude po dopravcích požadovat, aby zajistili to, co mají ve svých smlouvách nasmlouváno, to znamená dopravu v rozsahu, za který jim platíme,“ uvedla hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Jinými slovy bude kraj chtít, aby dopravci zajistili náhradní dopravu.

Moravskoslezský kraj zatím stávku neočekává. Žádné informace o ní nemají ani v Olomouckém a Jihočeském kraji a na Vysočině, její vedení má ale pro jistotu předjednané volné kapacity jiných dopravců. V Královéhradeckém a Libereckém kraji se naopak stávkovat bude. „V Libereckém kraji to bude vypadat tak, že od půlnoci do půlnoci nebudou jezdit autobusy,“ tvrdí šéf odborů společnosti BusLine Jiří Kuchyňka. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK
Autor: Libor Zavoral

Na jihu Moravy ještě řada firem není rozhodnutá  

Problémy s uzavíráním dodatků ke smlouvám má Jihomoravský kraj. Tam budou 6. dubna stávkovat mimo jiné řidiči ČSAD Blansko, Hodonín či Tišnov, naopak Dopravní podnik města Brna nebo RegioJet stávkovat nebudou. Další firmy ještě nejsou rozhodnuté: sem patří třeba SEBUS či TREDOS.

Integrovaný dopravní systém v Jihomoravském kraji obsluhuje přes 1,2 milionu lidí. Každý třetí přitom žije v obci, která není napojená na železnici. Problém stávkujících řidičů autobusů by se tak teoreticky mohl dotknout až 450 tisíc lidí, kolik jich ale bude ve skutečnosti, se teď ještě nedá odhadovat.

Třeba Křtiny na Blanensku jsou od nejbližší vlakové zastávky osm kilometrů. Markéta Meluzínová jezdí do Brna denně. Pracuje jako vychovatelka ve školní družině. „Už jsem o tom slyšela, že autobusy nepojedou. Tak mě bude muset do Brna dovézt manžel.“ Naopak Jitka Štreitová odvoz k lékaři ve čtvrtek nesehnala: „Tak asi budu muset lékaře zrušit. Ale už je to problém, protože k lékaři se objednáváte na určité hodiny a dost dlouho dopředu.“

Vláda zvýšila minimální mzdu i příplatky  

Na zvýšení minimálních mezd a plateb za čekání mezi spoji se na konci loňského roku dohodli zástupci šoférů, krajů a ministerstva práce a sociálních věcí. Vládní nařízení následně zvýšilo minimální mzdy pro řidiče ze 71,60 koruny na hodinu na 98,10 koruny.

Autobusové nádraží ve Znojmě
Zdroj: ČTK
Autor: Igor Zehl

Řidičům se rovněž zvýšil příplatek za čekání mezi jednotlivými jízdami z 50 korun na hodinu na 88 korun a nově byl zaveden příplatek 6,60 koruny za hodinu za práci v náročném prostředí.

Odbory si po novém roce stěžovaly na způsob, jakým se počítá navýšení mezd. „Metodika ministerstva práce a sociálních věcí umožňuje sčítat původní mzdu s prémiemi,“ kritizoval předseda jablonecké základní odborové organizace BusLine Jiří Kuchynka. Pokud součet dá částku 98,10 koruny na hodinu, nedostanou řidiči podle odborářů téměř nic navíc oproti roku 2016.

Některé kraje pak souhlasily s navýšením mezd jen do měsíční výše 16 400 korun hrubého, což odpovídá hodinové mzdě podle vládního nařízení při 37,5 odpracovaných hodinách týdně.