Nevidomí nevzdávají snahu o adopci dítěte. Chtějí souhlas ministerstva

Ministerstvo práce se zabývá případem nevidomých manželů Peterkových, kteří již několik let usilují o adopci dítěte. Resort jejich žádost o zařazení do evidence osvojitelů totiž dříve zamítl. Krajský soud v Ostravě ale jeho rozhodnutí zrušil a vrátil kauzu k novému posouzení. Podle mluvčího ministerstva Petra Habáně je celá věc velmi složitá, rozhodnutí by mělo padnout v nejbližších týdnech.

Video Nevidomí manželé Peterkovi se snaří o adopci
video

Nevidomí manželé nevzdávají snahu o adopci dítěte

Nevidomí manželé Oleg a Miloslava Peterkovi z Opavy před několika lety žádali o zařazení do seznamu adoptivních rodičů. „Několik pokusů o umělé oplodnění totiž páru nevyšlo,“ zjistila redaktorka České televize Tereza Krumpholzová.

S adopcí již dříve souhlasila opavská sociální pracovnice. Moravskoslezský krajský úřad to ale zamítl. Zamítnutí potvrdilo i ministerstvo práce. Pár pak podal správní žalobu. Poté se kauzou začal zabývat ostravský krajský soud, u něhož se dvojice domáhala práva na rodinný život. Kvůli svému handicapu se cítila diskriminována úřady, postižení péči o druhé nevylučuje.

„Soud rozhodnutí ministerstva vytkl mnohé nedostatky, a to zejména rozpory podkladových lékařských posudků a skutečnost, že se ministerstvo nezabývalo četnými sociálním aktivitami a kurzy nevidomých, které prokazují jejich schopnost se o dítě postarat,“ uvedl již dříve k verdiktu soudu právník manželů Petr Veselý z Pro bono aliance. 

„Samotná rozhodnutí se opírají především o hodnocení lékařů, kteří manžele Peterkovi nikdy neviděli… U pana Peterky například argumentují nedoslýchavostí, přičemž jediné vyšetření proběhlo už v roce 1985. U paní Peterkové na druhou stranu posuzující lékaři akcentovali Tourretův syndrom, ačkoli její ošetřující lékař vydal lékařskou zprávu, že Tourretův syndrom není překážkou pro péči o dítě.“

Pro bono aliance

Podle Pro bono aliance Miloslava absolvovala kurzy pro pečující a vystudovala dívčí katolickou školu. Oleg jezdíval na dětské tábory jako vedoucí, staral se také o děti své bývalé přítelkyně. Zástupci sdružení uvedli, že „úřady také zcela opomenuly skutečnost, že se manželé Peterkovi příležitostně starají o dítě své kamarádky a péči výborně zvládají, i to, že celá řada nevidomých párů má dítě přirozenou cestou a je schopna jej vychovat“.

Manželé dodali, že stáli o osvojení dvouletého zdravého dítěte. Po zamítnutí se pak prý dozvěděli, že by větší šance měli, pokud by chtěli o něco starší dítě s handicapem či z menšin. 

V obdobném případě v Rakousku nedávno uspěli nevidomí manželé Dietmar Janoschek a Elfriede Dallingerová. Pokusy o adopci dětí nevidomými páry probíhají také jinde ve světě. Například ve Spojených státech nebo Velké Británii už taková osvojení podporují speciálními programy.