Rok 1939: Frýdecko-místecká posádka bojovala s Němci. Pak dostala rozkaz kapitulovat

Posádka bývalých Czajánkových kasáren se jako jedna z mála v roce 1939 postavila na odpor německým jednotkám, které před 78 lety začaly obsazovat Československo. Těžké boje zde sváděli ještě večer před vyhlášením protektorátu.

Video Boj o kasárna
video

Boj o kasárna

První německé jednotky dorazily do Místku kolem 18:00. Obsadily budovu okresního úřadu a policejní stanici. Další jednotky městem projely a dojely k někdejší Czajankově textilní továrně, kde byla kasárna 3. praporu 8. slezského pěšího pluku.

Vojáci 3. praporu 8. slezského pluku v Místku se s okupací ale nesmířili a před 78 lety, 14. března 1939, se zapsali do dějin jako jedni z mála československých vojáků, kteří se postupujícím nacistickým vojákům postavili se zbraní v ruce. 

Přestože mnohonásobné přesile čelili převážně nováčci, ozbrojený odpor v Místku zůstal navždy zapsán jako ojedinělý v tehdejší okleštěné Československé republice. Vojáci se bránili střelbou z pušek a lehkých kulometů, v kasárnách však bylo málo střeliva, vzdali se až po hodině bojů. 

Wehrmacht přišel v bitvě o několik vojáků, o jejichž počtu se vedou spekulace. Čeští vojáci vyvázli pouze s několika zraněnými. Velitel obránců Karel Pavlík byl odvlečen do koncentračního tábora Mauthausen, kde v lednu 1943 zahynul.

Historik Mečislav Borák v této souvislosti připomíná boje českých vojáků na Podkarpatské Rusi, kteří bránili svá postavení proti přesile maďarské armády a poté si probíjeli cestu k hranicím Slovenska, Rumunska a Polska. Na 40 vojáků a příslušníků jednotek Stráže obrany státu podle Boráka padlo v bojích, jež zuřily až do 17. března, kdy na Pražském hradě už dávno vlála vlajka s hákovým křížem.

Kasárna, ve kterých jednotka bojovala, dnes už nestojí. Musela uvolnit prostor pro novou silnici a sídliště. Na místě ale od roku 1988 stojí památník, který statečnost posádky připomíná.

Po 14. březnu následoval „Märzwirbel“

Mnichovská dohoda, v níž západní mocnosti koncem září 1938 schválily postoupení československého pohraničí Německu, výrazně usnadnila naplňování expanzivních plánů nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Okupace českých zemí z března následujícího roku byla pro hitlerovská vojska již snadnou záležitostí.

Německá vojska obsadila Ostravsko a Frýdeckomístecko již večer 14. března 1939, tedy o den dříve než zbytek Čech a Moravy. A navíc v době, kdy tehdejší prezident druhé republiky Emil Hácha teprve přijížděl vlakem do Berlína za Adolfem Hitlerem. Nacistický vůdce poté Háchovi sdělil „nezvratnou vůli“ připojit zbytek českých území k říši a v případě nesouhlasu vyhrožoval leteckým rozbombardováním Prahy. 

Hácha i vláda se podvolili a 15. března byl okupován zbytek republiky a byla vyhlášena samostatná Podkarpatská Rus. Následující den byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava a osud republiky byl zpečetěn.

Operace obsazení zbytku republiky říšskoněmeckým vojskem dostala název Märzwirbel (Březnový vír). Posádky měly původně rozkaz zabránit srážkám s německými vojáky, neboť panoval názor, že nejde o okupaci, ale o přesun německé armády na Slovensko, které právě vyhlásilo samostatnost.