Brno je mikroskopovou velmocí. Vděčí za to šedesátiletému Ústavu přístrojové techniky

Ústav přístrojové techniky Akademie věd slaví šedesát let od svého založení. V minulosti proslul hlavně vývojem elektronových mikroskopů. Dnes v něm pracuje 180 výzkumníků. Věnují se čtrnácti oblastem vědy. V rámci oslav uspořádá ústav dny otevřených dveří, podzimní školu základů elektronové mikroskopie, ale také celou řadu workshopů a výstav.

Vědci v brněnském Ústavu přístrojové techniky
Zdroj: ČT24

Ústav přístrojové techniky se od svého vzniku zabýval vývojem vědeckých přístrojů. V posledních letech se orientuje zejména na hledání a zdokonalování nových fyzikálních metod od teoretického popisu po přístrojové celky.

Tým vědců pod vedením profesora Josefa Lazara pracuje na vývoji optických hodin už tři roky. Jejich součástí je i elektromagnetická past, která je jedním z nejstudenějších míst na zemi. Teplota v ní se blíží absolutní nule. „Do té pasti jsme schopni chytit jednotlivé atomy. Výsledkem by měl být velice přesný laser, který by fungoval jako velice přesné hodiny,“ popisuje vědec z oddělení koherenční optiky Josef Lazar.

V ústavu vyvíjejí optické hodiny a kvantové počítače

Optické hodiny by vědci mohli mít hotové už do roka. Mnohem delší dobu ale zabere vysněná meta. Tou jsou kvantové počítače. „Dnešní počítače už se blíží svým fyzikálním limitům a cesta k tomu kvantovému počítání by mohla technologii výpočetní techniky posunout na novou opravdu kvalitativně lepší úroveň,“ dodává Josef Lazar.

Na stejné chodbě ústavu, jen o kus dál je laboratoř, která připomíná spíš nemocnici. Dovnitř nesmí nikdo bez pláště a vydezinfikovaných rukou. Toto zařízení je nejsilnější magnetická rezonance v Česku. „Má 9,4 Tesla, což je pro představu asi 200tisíckrát více, než je geomagnetické pole Země,“ vysvětluje Radovan Jiřík.

Laboranti do magnetické rezonance poslali uspanou myš. Díky síle magnetu uvidí, jak v ní proudí krev. To využijí třeba kardiologové nebo onkologové.

První elektronový mikroskop získal cenu na Expu v roce 1958

I ta nejmodernější pracoviště ale stále navazují na to, co vynalezly předchozí generace. Mikroskop Tesla dostal zlatou medaili na Expu v Bruselu v roce 1958. Sestrojil ho samotný zakladatel elektronové mikroskopie a dlouholetý ředitel ústavu, profesor Armin Delong. I díky jeho práci je Brno dodnes mikroskopovou velmocí. Pochází odtud významná část celosvětové produkce. Zdejší zařízení používá například i vesmírná agentura NASA.

V mezinárodním měřítku Česko ale přece jenom trochu zaostává. Konkrétně v propojení spolupráce podniků a veřejných výzkumných institucí. Právě na tento problém se chce zaměřit vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).„I proto zavádíme novou metodiku hodnocení výzkumných institucí, která bude upřednostňovat kvalitu před kvantitou projektů,“ řekl Bělobrádek, jenž ústav navštívil.

Ústav přístrojové techniky vznikl v roce 1957. Zpočátku se soustředil hlavně na elektronovou optiku a mikroskopii nebo jadernou magnetickou rezonanci. Výzkumníci ústavu v poslední době získali například ocenění Japonské mikroskopické společnosti nebo cenu Wernera von Siemense. Na letošní rok ústav připravuje několik akcí pro veřejnost. V Brně uspořádá dny otevřených dveří, podzimní školu základů elektronové mikroskopie, workshopy a výstavy.