Tisíciletá amfora či koruna neznámé královny. Zlín ukáže unikáty Hedvábné stezky

Řadu originálních exponátů pocházejících například ze starověké a středověké Číny nabídne nová výstava Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Expozice o takzvané Hedvábné stezce, která od starověku spojovala Evropu s Dálným východem, se návštěvníkům otevře ve čtvrtek.

Video Studio 6
video

Muzeum představí exponáty ze soukromých sbírek

Zmíněné téma výstavy vybrali pracovníci muzea proto, že letos uplyne 70 let od první cesty dobrodruhů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. „Muzeum má ve sbírkách celý jejich archiv, a tak se nabízela tematika Hedvábné stezky,“ vysvětlila vedoucí obchodního centra Michaela Mitáčková.

Profil

Cestovatelé Hanzelka a Zikmund

Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka, dva nejvýznamnější čeští cestovatelé, byli prvními na světě, komu se podařilo projet autem napříč Afrikou. Na filmový pás zachytili zrození sopky Vovokvabiti a na Kilimandžáro vynesli československou vlajku. Ze všech svých cest publikovali stovky reportáží, 147 krátkometrážních a čtyři celovečerní filmy, uspořádali přes 2000 besed a vydali desítky cestopisných knih.

Zdroj: wikipedia

Exponátům jsou stovky až tisíce let 

Upozornila, že výstava nezobrazuje nějaké historické období, ale jde spíše o historický místopis. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout například čajové posezení z Afgánistánu z počátku 19. století anebo vzácný koberec z 18. století. „Připomíná jednotlivá místa, která na stezce byla, a to díky exponátům, fotografiím a panelům a především unikátům, které ještě nebyly nikde vystaveny,“ dodala Mitáčková.  

Mezi ně patří například několik tisíc let stará amfora ze soukromé sbírky, která se jako jedna z mála zachovala v celku anebo věštební konvice či 600 let stará zlatá koruna neznámé královny. „Dále jde o mincovní poklady, pozůstatky vojenských artefektů, nádoby i vzácné poklady,“ vyjmenovala. Lidé díky expozici projdou Hedvábnou stezkou od Číny přes Kašmír a arabské státy až po Řím.  

Hedvábná stezka
Profil

Hedvábná stezka

Slavná síť obchodních tras, které procházely napříč celou Asií ze Středomoří do Číny a Indie, představovala také informační a kulturní most mezi Evropou a Dálným východem. I když se po její trase pohybovali hlavně obchodníci, museli být zároveň zdatnými cestovateli, protože Hedvábná stezka byla zřejmě nejdelší trasou, jakou se lidé kdy ubírali.

Celá hlavní trasa, od Středozemního moře do srdce Číny, totiž měřila zhruba 9000 kilometrů. Překonání takové vzdálenosti trvalo karavanám skoro tři roky a vyžadovalo jak fyzickou, tak psychickou odolnost, schopnost vyrovnat se s nepohodlím, s extrémními přírodními podmínkami a v neposlední řadě i s úředníky, zloději a podvodníky.

Přestože v češtině se pro tuto obchodní trasu více vžil termín Hedvábná stezka, správnější označení by asi mělo znít Hedvábná cesta, protože jednotlivé karavany, které se po ní pohybovaly, čítaly obvykle stovky i tisíce lidí. Uvádí se, že jméno odvozené od hedvábí, hlavního obchodního artiklu, poprvé použil v 19. století německý baron Ferdinand von Richthofen – znělo právě „die Seidenstrasse“ čili „Hedvábná cesta“.

Zdroj: hedvabnastezka.cz